Zkrocená hora

Soundtrack Gustavo Santaolalla: 1. Opening - Gustavo Santaolalla ,2. He Was A Friend Of Mine - Willie Nelson ,3. Brokeback Mountain 1 - Gustavo Santaolalla ,4. A Love That Will Never Grow Old - Emmylou Harris ,5. King Of The Road - Rufus Wainwright ,6. Snow - Gustavo Santaolalla ,7. The Devil's Right Hand - Steve Earle ,8. No One's Gonna Love You Like Me - Mary McBride ,9. Brokeback Mountain 2 - Gustavo Santaolalla ,10. I Don't Want To Say Goodbye - Teddy Thompson ,11. I Will Never Let You Go - Jackie Greene ,12. Riding Horses - Gustavo Santaolalla ,13. An Angel Went Up In Flames - The Gas Band ,14. Its So Easy - Linda Ronstadt ,15. Brokeback Mountain 3 - Gustavo Santaolalla ,16. The Maker Makes - Rufus Wainwright ,17. The Wings - Gustavo Santaolalla , (12.05.2011)

Předesílám, že Ang Lee patří k mým úplně nejoblíbenějším režisérům.... Tentokrát si zvolil téma vztahu dvou mužů, kteří žijí v podstatě "normální" život, ale jejich vzájemné citové pouto z mládí je silnější, než všechno co kdy poznali. V dané době je ovšem oficiální přiznání takového vztahu prakticky nemožné, takže se jejich plný projev citů soustředí na pár společných dní v roce strávených na Brokeback Mountain.... I když mám k tomuhle tématu dost odtažitý vztah, tak nad mojí nechutí zvítězilo na celé čáře zpracování. Skvělá režie, výborné vedení herců a jejich bezchybné výkony ve mně zůstanou ještě dost dlouho..... Nevím, co si akademici budou při hlasování léčit, ale tohle je opravdu vážný kandidát na zlatou sošku (určitě za režii).... Je to tak 90%, ale jak říkám, pro Anga Lee mám slabost... (22.02.2006)

Mnohem náročnější film, než se na první pohled může zdát. Ang Lee jde na ožehavé téma úplně jinak, než bych čekal, nehýří emocemi a divák vše čte jen z pohledů a střídmě dávkovaných činů. Jenže když pak dojde na vyznání, je to síla. S úplnými superlativy bych vzhledem k až příliš širokému záběry šetřil, ale atmosférou či hereckými výkony Heatha nebo Anne Hathaway strhává k soustředěnému fandění hlavnímu páru a k zadržování dechu přesně v těch chvílích, kdy cítím, že se lámou srdce. (13.05.2006)

To s tou nominací na nejlepší film roku byl jako vtip nebo co? Jako já nevim, ale aby se dva chlapi, co jsou do tý doby jakože normální si začali najednou rozpíchávat prdele ve stanu, to mi přišlo hodně trapně přehnaný a na efekt. Je fakt, že filmu se rozhodně nedaj upřít kvality jako překrásný záběry přírody, herecký výkony jak Gyllenhaala, tak zejména Ledgera nebo solidně natočený smutný love story, jenže nic víc na tom prostě nevidim, tohle akorát boduje tim, že jsou tady dva teploušové a tak si to málokdo dovolí přímo zkritizovat, jinak podobných příběhu o nenaplněný lásce jsou mraky a mnohdy bych řek i lepší, než je tohle a oceněný jsou leda tak hovnem. Je to kvalitní, ale nejlepší film roku ani omylem, ještěže vyhrálo Crash a ne tohle (02.01.2009)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)