Vřískot

Hneď po extrémne zábavnom The Cabin in the Woods najlepší metahoror, aký som doteraz videl. Substancia zložená z metahumoru, inteligentnej sebareflexie a systému 1 veta = 1 hláška, 1 slovo = 1 žmurknutie na hororových všeznalcov (dokonca aj taký žánrový ignorant ako ja polovicu filmov, na ktoré sa slovami i citujúcimi scénami odkazuje, videl). Wes Craven sa rozhodol pojať žánrovú originalitu tak, že všetky mysliteľné hororové klišé povraždil, vypreparoval a zavesil za vnútornosti do výkladnej skrine. Zábavnejší koncept som dlho nevidel, herci sú skvelí a aj taký fetišista na steadicamy, dlhé jednozáberovky a nepredvídateľné využitie hudby ako ja si tu príde na svoje - extrémne dobre sa na to pozerá a rovnako počúva. Craven vytvoril uvedomelý teen slasher pre nové milénium, ktorý nestavia na strašidelnosti, ale šialene vtipnom prístupe k základným pôdorysom žánru. Najlepšia je vražda garážovými dverami. "What's this? I spit on your garage?" 85% (25.10.2014)

"MYSLELA JSEM, ŽE JSI MRTVÝ." - "ASI BYCH UŽ BYL. NIKDY BYCH SI NEPOMYSLEL, ŽE BUDU TAK RÁD, ŽE JSEM PANNA." Telefon, bílá maska a tuny filmových odkazů. Oč potupněji byly v první polovině 90. let teenagerovské vyvražďovačky pohřbeny hlavně zásluhou New Line Cinema (LAST FRIDAY: JASON GOES TO THE HELL, FREDDYHO SMRT: POSLEDNÍ NOČNÍ MůRA), s o to větší parádou se v druhé polovině 90. let zase vrátily zásluhou dvou mužů - filmového maniaka, scenáristy Kevina Williamsona (dále scénáře k TAJEMSTVÍ LOŇSKÉHO LÉTA a VŘÍSKOTU 2) a hororového guru Wese Cravena. Williamson napsal scénář rozverně si pohrávající se subžánrovými klišé, s bezchybnými dialogy a skvělými hláškami, kde postavy nejsou jen maso na rozkrájení, který Craven s jasně patrným nadšením velmi zručně a dynamicky natočil. Následovala nová vlna vyvražďovaček (včetně tří pokračování VŘISKOTU), kterou zastavila až vlna remaků japonských hororů, po kterých přišla vlna remaků hororových klasik a vlna exploitation... Takže abych to shrnul: fanoušci budou nadšeni - a na těch ostatních nezáleží. (03.09.2006)

Wes Craven se ukazuje jako neskutečně uvědomnělý tvůrce, který přesně zná hranice žánru a dokáže si s nimi pohrávat. Vřískot je klasický teen horor, který jede podle schématu, který moc dobře známe, jen s tím rozdílem, že se jej drží až křečovitým způsobem, což samo o sobě působí komickým dojmem. Ale tvůrci v čele se scénáristou si dovolují jít ještě dál, nastrkávají do děje veliké množství komediálních vložek, které během celého děje fungují díky jejich různorodosti. Ale nebojte se, že díky vtipným scénám přijdete o očekávaný horor, to se totiž vůbec nestane. Wes Craven pečlivě buduje atmosféru, pohrává si s hudebním doprovodem a nechává diváka pomalu předvídat co se asi tak stane. Vřískot je jeden z mála hororů, který disponuje chytrými dialogy a inteligentně sepsaným scénářem, který musí potěšit snad každého fanouška. Jediným záporem je až přiliš vybledlý konec, který se sám polapil do vlastní pasti. Dvojice magorů sice skvěle zapadá do posavadního dění, ale závěrečná scéna již nemá takové grády jako zbytek filmu. (02.11.2007)

Pre mňa najlepší film Wesa Cravena a aj Kevina Williamsona. Napínavá réžia, brutálne vraždy, zabijak s maskou, telefonáty, Williamsonov scenár plný odkazov na rôzne horory, ich pravidla a predovšetkým výborné finále robia s toho filmu už kult v rámci žánru. Hudba je taktiež výborná a casting presne ušitý na mieru. A Wes Craven ako upratovač v škole oblečený v červeno čiernom pásikovom svetri s menom Fred je už len delikatesa pre fanúšikov. 90% - 5* (19.10.2009)

"Předvídatelné! Já jsem věděl, že kousne!" Děj tohoto snímku je třeba brát jako varování, že přílišná konzumace hororů může nenávratně poškodit mozek. Já jich zase tak moc do roka nesním, ale tentokrát jsem se zakousl do Vřískotu a ochutnal jsem nečekaně výživnou a lehce stravitelnou podívanou. Mám totiž hrozně rád nadhled a hlášky a to jsou ingredience, kterými se evidentně nešetřilo. Přitom určitě nedokážu ocenit všechna ta vážně míněná a zároveň neustále zesměšňovaná žánrová pravidla, která znám pouze povrchně a ještě k tomu se za to nestydím. (05.04.2016)