Safe

Julianne Moore umně střídá role i rozpočty projektů, do kterých se pustí. Sic je patrné, že má raději nezávislou tvorbu, mainstreamu se zdaleka nevyhýbá. Tahle dáma se zrzavými vlasy a bledou pletí si tentokrát střihla křehkou postavu zámožné paničky, které se začne z vlastního způsobu života dělat zle. Příjemný nezávislý kus, ačkoliv je patrné, že tempo nesedne každému. (06.01.2015)

Zaujal ma obsah tejto snímky a tiež ma potešila Julianne Moore v hlavnej úlohe. Je z toho ale veľmi cítiť anglickú ruku a miesto nahrávania a celé to potom pôsobí ako typická anglická nudná snímka. Film je to asi najdepresívnejší aký som vo svojom živote videl a Jul to dopĺňa skvelým hraním chorej ženy. Problém je, že ju ale režisér necháva utiahnuť celú snímku samú. Nie je tam žiadna výrazná mužská osobnosť. Celé je to len o jednej osobe. Vy už si trháte vlasy, aby ste mali nejaké indície, čo za chorobu alebo vírus trápi hlavnú hrdinku a pomaly sa potíte, aby sa z toho nakoniec nevykľulo to, na čo to vyzerá. Že hlavná hrdinka to má len v hlavne popletené a že za všetko môže ako vždy psychika. (01.11.2022)

Docela mě překvapuje, že si nikdo nevšiml, že hlavním tématem tohoto filmu je uvědomění si sebe sama a sebepřijetí a že ve druhé části žádná new age sekta není. Ale jedno po druhém.,. Je to u mě zhruba 3,5*, někde přesně na rozhraní. Vadila mi rozvláčnost filmu, mohlo to být o půl hodiny kratší, a nic by se nestalo, výpověď by byla stejná a stejně silná. Třeba základní zápletka měla přijít po maximálně 15-20 minutách, a ne po 40. Pak jsem si dlouhou dobu nebyl jistý, jestli to tvůrci myslí vážně jako vážné varování, nebo spíše jako polemiku s podobnými současnými hnutími a moderními pseudotématy. Také jsem doufal, že to bude víc hrát na otázku, jestli u ní jde o zástupný psychický problém, nebo realitu, že může mít skutečnou citlivost na chemikálie. Nakonec je ten film přímočarý a jasně daná. On to v jedné scéně řekne i ten guru Jára (nemyslím to ironicky, jen si nepamatuju jeho jméno), že svět kolem nás je takový, jací jsme my uvnitř. Nakonec to není především ani o těch chemikáliích, ačkoliv to natočila produkční společnost Chemical Films, takže se dá čekat, že asi na problém přehnaného užívání chemikálií varují obecně a možná i v jiných filmech. Hlavním je zde téma, že lidé dnes nedokážou být sami se sebou. Především sami se sebou v klidu a tichu. Potřebují ruch, kravál a nemyslet, Hlavně ne na sebe. Hlavně nevidět sebe samotného takového, jaký jsem. Vidím to u své věřící manželky, která raději sleduje Honzu Musila nebo Myšlenky zločince, než by si dala rozjímavý růženec, což by člověk od ní jako věřící spíše čekal. A taky nechává na své tělo působit negativní zprávy z televize a vskutku má mnohé zdravotní problémy. Vlastně jsem v tom filmu viděl právě svou ženu. Problém je, že by ten film nepochopila. Ano, člověk by měl umět přijmout sám sebe takového, jaký je - se všemi klady, ale i těmi zápory. Což dělá každému velký problém, neb chce být dokonalý a v očích druhých skvělý. A pak dochází k rozporu mezi tělem a myslí. Takže za mne vypadá podnětný a zajímavý film a snad někomu skutečně pomohl a pomůže v sebeuvědomění. Btw, překvapilo mě, že v některých scénách vypadá Julianne Moore jako Drew Barrymore. (18.03.2024)

Silná generačná a dobová výpoveď o 90tych rokoch. Niečo, čo v súčasnej kinematografii chýba. Prázdnota ženy v stredných rokoch, prázdnota života plného relatívneho luxusu, hľadanie jeho zmyslu a naplnenia, neopodstatnená paranoia a falošné nádeje. Haynessovi sa spoločne s Juliane podarilo natočiť prevratné umelecké dielo, ktoré bohužiaľ prepadlo a tak jeho výpovednú hodnotu môžu obdivovať iba "náhodní" diváci. Do 100% niečo málo chýba. (25.06.2012)

Předností (protože neagituje) a zároveň slabinou (protože nedokáže plně zaujmout a strhnout) tohoto filmu je jeho pečlivě vytvářená nejednoznačnost. Haynes nejprve ukazuje povrchnost, konzumnost a šeď života na předměstí Los Angeles a neschopnost konvenční medicíny holisticky léčit celého člověka, přestože podle vědeckých testů nevykazuje známky nemoci, a v druhé půlce nešetří ani alternativní New Age metody, které se ukazují jako sektářské, vykázané na okraj společnosti a plné (sice) často podnětných myšlenek a lákavě znějících hesel, které ale samy o sobě také nedokáží uzdravovat. Safe nechce dávat jasná řešení, je spíš bezútěšným obrazem společnosti, v níž materialismus a nedostatečný duševní/mentální rozvoj vytváří v bezcílném člověku prázdnotu, kterou pak tělo vyplňuje nejrůznějšími psychosomatickými a dalšími civilizačními chorobami. Protože pokud lze v případě nebohé Carol, kterou tu tak krásně bezkrevně ztvárňuje Julianne Moore, učinit nějakou diagnózu, je to právě nedostatek jakéhokoli životního smyslu, apatie a pasivita. Často se říká: "If you don't stand for something, you'll fall for anything" a tady to platí dvojnásob, ať už jde o zaručené trendy rady kamarádek, nebo televizní reklamy. (19.02.2011)