Temná pasáž

Takže po Dámě v jazeře máme tady další noir s výraznou subjektivní kamerou z pohledu hlavní postavy – tentokrát však jen během první třetiny do zásadního zvratu, kdežto i tam jsou občas vloženy záběry z jiných úhlů pohledu. Což je ale určitě fajn, pokud se s originálním filmařským prvkem napodruhé pracuje již jinak, postup se tudíž nestává tak repetitivním, navíc tato volba snímání má zde i svůj hlubší smysl, když tvář hlavní postavy spatříme až ve chvíli po plastické operaci se změnou identity. Úvodní třetina s útěkem z vězení a několika střety oplývala skvělou atmosférou (včetně zdařilé surrealistické sekvence!), s propuštěním pacienta s novou identitou „na svobodu“ rostla očekávání, ale pak napětí jaksi zamrzlo ve spleti vztahů a romantiky a přes hezkou černobílou estetiku, která tomu v této chvíli však dodávala spíše mírný chlad, mě to jaksi nebralo. Dech plně pro mě nabrala Temná pasáž až v poslední třetině s odchodem nejednoznačného hrdiny Vincenta za hledáním a objasňováním pravdy, kde se napětí doplňovalo s mírným ironickým nadhledem... Nakonec jsem dost dobře bavil, vzhledem k zmíněné prostřední části na mě nefungoval film po celou dobu. Některé scény (např. setkání s policistou v baru), černobílé záběry, vedlejší postavy i ten výkon Humphreyho Bogarta jsou zde přímo ikonické, ale celkový zážitek z noirové dobovky tady vidím spíše jen na lepší 3 hvězdičky: [70%] (10.05.2024)

První půlka filmu je velmi dobrá, netradičně působící scény z pohledu první osoby, které vyplňují její značnou část, jsou slušně zvládnuté. Mnoho scén v druhé půli filmu však překvapuje svou naivitou, některé občas působí až amatérsky a nechtěně vtipně. Film by si také zasloužil lepší konec, takovýhle se mi k filmu noir nějak moc nezamlouvá. (10.05.2007)

Možná se to mohlo jmenovat Světlo na konci temného tunelu - ani jeden z českých názvů nevystihuje podstatu věci. A přitom je to právě atypický způsob, jakým se světlo na konci tohoto stále zoufaleji se zužujícího a stále temnějšího tunelu, vyloupne, který z Dark Passage činí výlučný a originální film (a který mě rozjařil a očaroval). U případů vraždy jsme zvyklí, že se nakonec vyřeší, i kdyby si kvůli tomu x vyšetřovatelů a y hrdinů mělo zničit osobní život, a všem se dostane alespoň nějaké veřejné satisfakce, včetně pokyvujících diváků, spokojených, že spravedlnosti bylo učiněno zadost. Tady je to jinak, a byť se leckdo může cítit rozčarován, já mám radost jak z vyústění příběhu, tak z žertovného poboření detektivních stereotypů - a přitom, pokud má noir být pohádkou pro dospělé, pak filmu nelze upřít, že v tomhle smyslu dostál žánru na celé čáře.*~ (24.09.2017)

Mám moc ráda filmová překvapení a zejména si cením, když je snímek originální, tento polozapomenutý beze zbytku je.. Kolegyně JitkaCardova napsala velmi výstižný komentář a já k tomu jen dodám - bylo mi potěšením sledovat dvojici Humphrey Bogart a Lauren Bacallová, ta chemie mezi nimi je fantastická.. (24.02.2022)

Nádherně podivný noir, který obsahuje tolik náhody a nepravděpodobnosti, že musí jít o umělecký záměr. Chemie mezi Bogartem a Bacall je explozivní (kam se hrabou současné filmové páry!), kamera krásná (obzvlášť záběry San Francisca jsou magické) a kdyby se člověk na celý film díval jako na snění neprávem uvězněného Vincenta Parryho, nebylo by vůbec co vytýkat. (10.06.2007)