Notting Hill

Nejedná se o špatnou romantiku, ale nedokázala mě zkrátka nějak zvlášť přikovat do sedačky, nevyvolala ve mně něco hlubšího, takže musím zůstat u průměrného hodnocení, jímž chválím zejména herecké výkony, ale také námět. Pouze u scény, kdy Hugh Grant zaslechne mluvit Annu o románku s ním a posléze si se zdrcujícím výrazem sundá sluchátka z uší a opustí parčík, ve mně vyvolal něco intenzivnějšího. Přesto bych však byl nerad, kdyby čtenář tohoto komentáře nabyl dojmu, že se mi film nelíbil. Líbil, ale nebylo to na více než 3*. :) (22.11.2014)

Mělo to být rande snů. Krásná dlouhonohá bruneta libující si ve svém hlubokém kypícím výstřihu, s nevalnou pověstí intelektuálky poněkud volnějších mravů, což mi naprosto vyhovovalo. Takový ten typ dívky, které chlap odmítá uvěřit, že chodí srát. Po týdnech duševní průpravy jsem se odhodlal s nejistým úspěchem ke své žádosti o schůzku a k mému nezměrnému překvapení a radosti mi odpověděla rozhodné Ano! Po tom slově jsem cítil, jak mi v hrudi praská aorta. Výsledkem mnohahodinové porady Onanistického sdružení v restauraci U Konvalinků se stalo příjetí Karlova návrhu jít na to přes kino a pak dobré červené víno při svíčkách v soukromí domova. Emil doporučil návštěvu projekce filmu Notting Hill, který nesl podle jeho vyjádření punc romantiky jak sviň. Nastal den D, celé tělo jsem omyl Solvinou, vylil na sebe kolínskou Hugo Boss, společný to dar věrných přátel, košile se leskla čistotou a byla pečlivě vyžehlená a tesilky měly puky jako žiletky. Vyrazil jsem do akce. Příběh filmu jsem téměř nevnímal, ruce mi vlhly nervozitou. Ona seděla vedle mě, sebejistá a naprosto okouzlující. Po projekci, hlavně abych zamezil trapné chvíli mlčení, jsem ze sebe nesměle vykoktal: Jak se ti to líbilo? Zadívala se na mě něžným, vševědoucím, soucitným pohledem a takto ke mně promluvila: Byla to strašná kravina, ale neboj, nejsem dítě, já dobře vím, o co se tady jedná. Vylížeš mi kundu, ty satyre? Chápu, když mě budou všichni, kteří spatří mé hodnocení, považovat za beznadějného romantického homosexuála, ale ať, já prostě nemůžu jinak. (21.03.2012)

Vždycky když jde Notting Hill v televizi,rád se na něj kouknu.Je to prostě strašně příjemná romantická pohodička,která člověka nikdy nezklame.Julia je zde překvapivě krásná a Hugha Granta jsem měl rád vždycky.Nejvíc mě ale vždycky dostává Rhys Ifans v roli spolubydlícího.Jedna z nejlepších romantických komedií. 80 % (24.03.2009)

Richard Curtis bývá především uznáván za scénář a režii Lásky nebeské, kromě toho je ovšem Curtis též podepsán jako scenárista prvních dvou dílů Bridget Jonesové, Čtyř svateb a jednoho pohřbu a především Notting Hillu. Tahle romantická klasika dnes přišla o svého režiséra Rogera Mitchella a i přes to, že stín téhle romantické komedie Mitchell ve své kariéře nikdy nepřešlápl, i díky této romantické komedii se na něj bude vzpomínat v dobrém světle.   V Curtisově scénáři se setkají a následně dávají dohromady dva lidé z dvou různých světů. Z nepravděpodobné lásky hollywoodské hvězdy a obyčejného knihkupce poté Curtis ve finále vytáhne jednu z nejsympatičtějších a v součtu též nejpůsobivějších romantických komedií všech dob. Je to celé ve finále možná až příliš sladké? Vlastně asi jo. Ale co je vlastně na tom?   Skvělá dvojice Roberts a Grant tuhle feel-good romantickou záležitost neskutečně táhne, Mitchell mě kromě nich štěstí i na obsazení vedlejších roliček, především na Rhyse Ifanse v jeho ikonické roli spolubydlícího Spikea. V téhle komedii se skutečně setkávají dva sociálně odlišné světy a ukazuje se, že i přes lehké komplikace je překonání bariér vlastně velmi snadné.   Notting Hill má neskutečný kouzlo, především i díky Curtisově humoru. Jde o ideálně uvařenou romantickou komedii s těmi nejlepšími možnými ingrediencemi. Skvěle vyprávěný romantický příběh s výraznými i skutečně milými momenty. Skvělé postavy hlavní i vedlejší. Skvělá moderní pohádka s neskutečným kouzlem a pravým tahem na roztavení toho nejstudenějšího srdce.   Notting Hill možná nepatří na seznam nejlepších filmů, ve své kategorii je prostě naprosto dokonalý. Nestárnoucí romantická klasika, která dokáže vždy člověka zasáhnout a předat mu jednu z nejpůsobivějších romantických komedií všech dob....... (23.09.2021)

Pamatuji se, že před lety jsem snímku vytýkal, že scénář (překvapivě Richard Curtis) hodně vaří z vody a tahá vysoce nepravděpodobné zápletky z nějaké vrchní zaprášené police. Ač neříkám, že Curtis k nevyhnutelnému (tedy že to dobře skončí) směřuje bez šarmu. Dialogy jsou fajn, ale některé situace prostě dřou. Moc nedrží pohromadě, postavy jednají iracionálně (u těch šílených vedlejších je to ku prospěchu, ale u hlavní dvojice nikoli) a vlastně to platí i dnes. Ale tenhle kus má prostě sympatickou atmosféru a hlavně nebezpečně okouzlující Julii Roberts, která snímek táhne silou i elegancí koňského spřežení. Nedělá zbytečné exkurze do umělečtější sféry, prostě jí sedí žánr romantické komedie a my za to můžeme být jenom rádi. Její proslulý úsměv tentokrát okouzlí intelektuálního britského knihkupce. A nejen její rozzářený výraz. Hraje totiž hereckou hvězdu první velikosti, která tohohle outsidera dostane do kolen. Ač i ona má své slabší stránky: špatné zkušenosti s bulvárem, se špatnými muži, se špatným výběrem rolí, se sebejistotou v nízkých číslech, a prostě nechávajíc se volně unášet proudem. S novým „zřejmě přítelem“ se citově stabilizuje, začne brát jiné role, než brakové sci-fi a prolomí hranici, že mezi obyčejnými lidmi a hvězdami stříbrného plátna může vzniknout poměrně normální vztah. Fandit mu bude skupinka docela fajn přátel, včetně velšského spolubydlícího (skvělý Rhys Ifans), který postrádá určité civilizační návyky, moc si nepere a tu a tam zhltne majonézu namísto jogurtu. To už jsme ale v pasáži, kdy ona znovu opouští jeho „malý svět“ a divák trošku trne, proč se tak vzdalujeme něčemu životnému a proč se tak moc spoléháme na prachobyčejnou náhodu (zvlášť když jeden žije v Londýně a druhý za oceánem). Ne každému navíc sedne mrkáček Hugh Grant, který tak trochu kopíruje sám sebe. Poloha plachého zajíčka, který disponuje i jistou dávkou sebeironie, ale k němu holt už tak nějak patří. Ale ať to shrnu a obhájím si ty své čtyři hvězdy (ač to vzhledem k výše uvedenému může vypadat všelijak). Notting Hill je velmi silný v jednotlivostech, má neodolatelnou hlavní představitelku, slušné emoce, britský šarm, dobře zvolené songy, zručnou režii a pohodovou atmosféru. Takže asi tak.. (17.02.2016)