Dobrý ročník

Asi bych se měla k těm 3* nějak postavit, ale ona už to přede mnou udělala Jeanne: že vysvětlila, proč se jí film nelíbí a já to vidím podobně, jen ne tak přísně. Podobný typ filmu už tu byl mockrát - karierista si pod vlivem kouzla nového prostředí srovná žebříček hodnot -, ale to by tak nevadilo, konec konců mám to i ráda, ale klišé se vloudilo i do režie, pod kterou být podepsán nějaký elév, tak v pohodě, ale Ridley Scott? Kde jsou jeho akcenty a permanentní udržování zvědavosti? Hezky se na to kouká, vlažně se to poslouchá a co dál? Nakonec i obsazení Russella Crowea není vzhledem k vývoji jeho postavy fér - když už coby psí čumák vypadá na vděk za misku teplého mléka. K německým dojákům na Nově či Primě o tom, jak chtěl pracháč postavit v Toskánsku fabriku a místní majolenka mu to "rozmluvila", Dobrý ročník skutečně nemá daleko. Závidím vám nadšeným, závidím, chtěla bych být taky. (12.03.2007)

Učiněné pohlazení pro mírně zachmuřenou duši (s úspěchem testováno dnes). Co se mi na filmu obzvlášť líbilo, byl milý humor a fakt, že v příběhu vlastně není žádná vyloženě záporná postava (a to jsem přitom očekával nějakého hamižného vinaře, který se bude snažit hlavního hrdinu obalamutit). Hezké. A co se týče ženských postav, stejně jako Marion Cotillard, nebo možná ještě o něco více, se mi líbila sympaťačka Archie Panjabi. Nádherný soundtrack (především ten písňový). (25.05.2013)

Everything matures... eventually. Ridley Scott střídá malé filmy s těmi velkými a já nevidím důvod, proč bych měl dávat "pouze" čtyřhvězdičkové hodnocení, přestože Dorý ročník není nic světoborného a jedná se jenom o další z řady pohodových a oddechových filmů jak pro tvůrce, tak i pro diváka. Dobrý ročník šlechtí to, že se nejedná o film snažící se o něco víc, jako tomu bylo u Scottových Švindlířů, a taky fakt, že tady nejde vůbec o naplnění žánrové šablony nápravy arogantního sobce (protože ho za a) hraje charizmatický Russell Crowe s pověstí bijce a za b) k žádné nápravě ve skutečnosti nedojde v závěru filmu) a Scott si s jednotlivými scéhamty a klišé pohrává. Londýnské epizody jsou v chladných barvách, ty z Provence v teplých a dají upomenout jak na hollywoodskou klasiku A Bůh stvořil ženu, tak i na rozverné eskapády jako z Mého strýčka či Pana Hulota na prázdninách od Jacquese Tatiho (tyto tři jmenované filmy jsou dokonce na hrdinově rande s místní servírkou promítány na pozadí). Scott se navíc může opřít o vyloženě příjemnou hudbu a kvalitní herecké obsazení i pro ty nejmenší role (dalším plusem je, že zde nejsou žádné figurky a povinné žánrové propriety komplikující hrdinovi cestu ke zdárnému konci jsou odsouvány na druhou kolej, viz údajná sestřenice), umně balancuje na vlnách sentimentu a patosu a málokdy je skutečně kýčovitý. Ridley dozrál do dobrého ročníku. :-) (21.01.2007)

V dnešní době je hrozně obtížný narazit na film, který ačkoliv v sobě nemá jen pozitivní stránky je ve skutečnosti hrozně příjemnou záležitostí, která nádherně zahřeje u srdce a hlavně připomene Francouzskou náklonost k filmu let minulých. Já to v tomhle filmu fakt hrozně cítil, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Francouzskou komedii s hlavní rolí Funésem nebo Belmondem, až na to, že Belmonda zde nahradil Russel Crowe a popravdě jsem se s ním přišel hrozně hezky. Nenucený, a přitom nádherně hřejivý film, který v sobě nemá pranic depresivního, a to je v dnešní době ohromný problém. Zajímavé na tom ale je to, že to se netýká jen filmu ale i hudby, a je jen otázka času, kam tohle všecko dospěje. Přitom se ani pak není čemu divit, když statistiky tvrdí, že lidé jsou kolem sebe stále více ostražitější, depresivnější a sebevražd je stále více a více. Dobrý ročník je skutečně ten film, který pokaždé dokáže potěšit. Má ve svém arzenálu zbraně, kterými dokáže zaútočit na leckterého diváka a rozhodně věřím, že nezklame. K tomu mu dopomáhá hudba a neskutečně pohodová atmosféra. Abych se přiznal, tak tohle jsem skutečně od Scotta nečekal a asi málokdo by čekal, přitom nejhorší na tom všem je, že jako film zrovna Dobrý ročník solidně prodělal. Proto zdvihám palce rovnou dva za tu radost, kterou tvůrci do tohoto filmu dali a věřím, že to nedělali jenom pro peníze, tedy doufám, protože tenhle film je tak kouzelný právě protože je tak prostý a jednoduchý. Jen je škoda, že divák tohle nedokáže ocenit a nezajde na to do kina. Abych ale pravdu přiznal, sám jsem k tomuto filmu odstup měl, a teď toho opravdu lituju. (08.07.2009)

Skvělá práce, Ridley! Když jsem se z traileru dozvěděl, že se chystáš provětrat klasická "hluboce lidská" klišé a naplnit přerod sobce z londýnského akciového trhu v bodrého chlapíka omámeného francouzským vínem, chytal jsem se za hlavu. Jenže tys to, chlape jeden, zvládl zrežírovat s takovou energií a vnitřní šťávou, že jsem si hned po příchodu domů zabookoval dva lístky do Provence. :-) Pohodový film s oprýskaným poselstvím, ale vášní v srdci. (12.10.2006)