Karate Kid

Zrovna Karate Kid jsem v průběhu svého sledování filmů vždycky spíš přecházel a po mnoha letech mohu prohlásit, že teprve až nyní (r.2022) jsem jej viděl od začátku až do konce. Jsou to ryzí osmdesátky, které mám tak moc rád a společně s výborným oddychovým soundtrackem (Joe Esposito, Survivor, Commuter...) utváří příjemnou zábavu s nenuceným morálním poselstvím, jak správně přistupovat k životu a především k sobě samému. Až na bandu namachrovaných frajírků z Cobra Kai jsem neměl vůbec žádné problémy s hereckými výkony. Laskavého a spravedlivého pana Miyagiho v podání excelentního Pata Mority byla radost sledovat a Ralph s Elisabeth byste kvůli jejich přirozeně příjemným charakterům vždycky rádi přibrali do party. Tedy tak se na to aspoň dívám já se svýma věčně mladýma očima a mozkem z možná trochu jiné doby, ale zkrátka podobné filmy z dané dekády mě přitahují jako stříbro straku. Nemůžu si pomoct a asi už to tak zůstane navždy... (20.10.2022)

Tím, že jsem na to koukal po druhé, dost těžce utrpěly mé dětské vzpomínky. Už úvodní bitku sem si zpětně a zpomaleně projížděl, abych odhalil tajemství záhadného monoklu. Průběh výcviku a randění zase pomalu zvedalo laťku. I když nejlepší obranou je útěk (viz. Život Briana). Docela udiví nekuřáctví u všech postav, Cigarety by víznamně podpořili efektivitu útěku. No a když už nás celým filmem provází hlášky o obranném umění, bylo by asi mnohem efektnější v závěru odstoupit a ukázat tak, že to celý nebyly jen hloupé plky. Herzky se na to kouká a 3* si to zaslouží. Ještě sem si vzpoměl na scénu, kdy spěchá za matkou pečící narozeninový dort a skončil na párty se svou holkou ? (25.07.2009)

Tak konečně jsem i já zhlédla tento kultovní osmdesátkový film (v originálním znění). A vlastně mi přišel moc fajn. Především mě pobavil a potěšil pan Miyagi. Dále mi přišlo zajímavé sledovat charakter Dannyho LaRusso, který jako by balancoval přesně na hraně mezi dětstvím a dospělým chováním. Chvílemi působil jako malý zranitelný kluk, jindy naopak sebral svou hrdost a sebedůvěru a snažil se frajersky působit na holku svých snů... Bylo to vlastně úsměvné a milé. Je to sice taková pohádka o karate, ale ty základy, o čem by opravdu karate mělo být (ztělesněné v postavě Miyagiho), jsou skutečné a pravdivé, takže to i na pohádku má svou váhu. U takového filmu se dá lehce prominout i nějaké ty menší nedostatky (konec mi třeba přišel až moc náhle utnutý). Za mě to byl příjemný zážitek a jsem si jistá, že vidět to ve svém dětství, líbilo by se mi to možná ještě o to víc. ~(4,1★)~ (09.03.2021)

Je to sice svým způsobem strašný film, ale zároveň má jakési kouzlo. A oproti svým slabým pokračováním má jistou dávku originality a pár lekcí od Mirka Dušína budiž mu připsáno také k dobru. Navíc když si na mistra Miyagiho vzpomene i Father Ted, tak si KK tu jednu hvězdičku navíc určitě zaslouží :-) Ale jestřábí kop prosím už nikdy! :-D (04.02.2008)

║Rozpočet $8miliónov║Tržby USA $91,030,000║Tržby Celosvetovo $130,800,000║ Zlaté 80.roky a celá plejáda výborných akčných filmov, samozrejme medzi ne dobre zapasovali filmy aj o karate či boxe. No a Karate Kid sa stalo na tú dobu úžasnou ikonou, keď z vychrtnutého šikanovaného chlapca sa stane pod mentorským dohľadom Miagiho karatista. A to mu na základ  tohto umenia stačilo vyleštiť autá, vybrúsiť drevenú podlahu, či natrieť plot. Nuž má to dobrú atmosféru, dramatizáciu a občas sa tu utrúsi aj niečo zábavné a dá sa na to pozerať aj v roku 2022, keď už máme za sebou nostalgiou nasiatý seriál Cobra Kai. Môže byť. /80%/ (20.09.2005)