Karate Kid

O karate ani tolik nejde jako spíš o to jak se těžko hledá v neznámém prostředí místo v životě, kamarádi, přítelkyně... Film měl úspěch ne až tak kvůli bojovému umění, ale právě díky silnému příběhu. Jinak herci karate vůbec neovládali a kdo karate jen trošku rozumí, ten to vidí na první pohled. To je asi největší slabina filmu. Vtipné ale je, že právě onen některými zdejšími experty (viz. Gemini) tolik vysmívaný "jeřábí kop" je ve své podstatě s menšími změnami naprosto validní technika v karate zvaná mae-tobi-geri. Karatista Lyoto Machida tímhle kopem v MMA knockoutoval Randyho Coutura, čímž si vysloužil přezdívku Karate Kid! Pro srovnání - https://www.youtube.com/watch?v=1Y6L9kRRWdk (01.10.2016)

Tak jsem měl možnost Karate Kida po někakých 15 letech znovu vidět a byl to příjemný návrat do časů mého dětsví. Shodou okolností jsem před časem začal karate dělat, takže jsem to bral i tak trochu jako motivační snímek - hned zítra si seženu nějakou štětku a vyrazím (si) s ní... natřít všchny ploty v okolí:) Okay, co můžu po pár týdnech tréninku říct, tak dobrého karate ve filmu moc nebylo. Jinak ale pohodová podívaná pro "dnešní imbecilní dvacátníky až třicátníky" podpořená vizáží a zvukovou kulisou 80. let minulého století, která by podle mě i dnešní kluky základní školou povinné mohla oslovit. (30.03.2009)

Film mého dětství, z kterého ovšem další schlédnutí vyloudilo pouze široký úsměv na tváři, .. ovšem vzpomínky, jsou vzpomínky, a nejeden kluk i holka se dali po zkouknutí tohoto filmu na karate .. ovšem do doby, než pochopili jaká je realita : o) Přesto jsem rád, že jsem mohl znovu po letech zkouknout "Navoskovat, rozetřít, navoskovat, rozetřít . . " a pousmát se a zavzpomínat. O trošku slabší, než Mistr Kickboxu (o 5 % :o)). 60 % (04.06.2009)

"Vyhrát, prohrát není důležitý. Dobře zápasit, máš respekt." ...Karate Kid = pro mě nestárnoucí srdcovka. “Pat Morita was a truly generous actor, a gifted comic, and an even greater friend, ... It was both my honor and privilege to have worked with him and create a bit of cinema magic together.” - Ralph Macchio (18.09.2014)

Tak konečně jsem i já zhlédla tento kultovní osmdesátkový film (v originálním znění). A vlastně mi přišel moc fajn. Především mě pobavil a potěšil pan Miyagi. Dále mi přišlo zajímavé sledovat charakter Dannyho LaRusso, který jako by balancoval přesně na hraně mezi dětstvím a dospělým chováním. Chvílemi působil jako malý zranitelný kluk, jindy naopak sebral svou hrdost a sebedůvěru a snažil se frajersky působit na holku svých snů... Bylo to vlastně úsměvné a milé. Je to sice taková pohádka o karate, ale ty základy, o čem by opravdu karate mělo být (ztělesněné v postavě Miyagiho), jsou skutečné a pravdivé, takže to i na pohádku má svou váhu. U takového filmu se dá lehce prominout i nějaké ty menší nedostatky (konec mi třeba přišel až moc náhle utnutý). Za mě to byl příjemný zážitek a jsem si jistá, že vidět to ve svém dětství, líbilo by se mi to možná ještě o to víc. ~(4,1★)~ (09.03.2021)