Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Tak tenhle film je už hodně oulet. Osobně preferuju Cronenbergovy filmy, kde se víc hlídá, protože mluvící hmyz ve zpracování roku 1991 není moc velká pastva pro oči. Musím ale uznat, že celkový nápad, zapracování špionáže a fetu do konceptu jsou zajímavé a celkem i pozoruhodné. Něco do sebe tento film má, ale subjektivně se mně zas až tak nelíbil. 60% ()
[8,5/10] (Film Trustees, Nippon Film Develop. and Finance, RPC, The Ontario Film Develop. Corp., Téléfilm Canada) (Barevný /// Produkce: Jeremy Thomas /// Scénář: David Cronenberg podle románu Williama S. Burroughse /// Kamera: Peter Suschitzky /// Hudba: Ornette Coleman, Howard Shore /// MFF v Berlíně: David Cronenberg (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Zacházení s úchylnou bizarností jako s naprostou samozřejmostí je podobnější spíše Terrymu Gilliamovi, ale ten má na rozdíl od Cronenberga hranice... Nahý oběd je vskutku prapodivná podívaná, drama je budováno v áčkovém stylu, režijní vedení působí sebevědomě, bez zakopnutí, ale přitom náplň je dost bezdějová, místy až unylá. Ani atmosféra na tom není úplně nejlíp, díky čemuž potenciálně fascinující bloumání mezi realitou a halucinacemi nedostává patřičný rozměr a nedokáže diváka připoutat k obrazu jako třeba Videodrome... 6/10 ()
Povinnost pro Burroughsovce? Ne tak docela. Ačkoli knihu nějakým zvráceným způsobem miluji, rozhodně bych film nedoporučil každému, kdo skočí po pouhé zmínce o beat generation. Cronenbergova verze je jiná, míchá tu novelu s autorovým životem a vlastním úchylným pomrkáváním na fanoušky, vzpomínající na Videodrome a Mouchu. Výsledek tedy rozhodně není pro většinového diváka a je určen pouze úzkému kruhu uchazečů o intelektuálně-surrealistický zážitek. ()
Snad nejúchylnější a nejodpudivější film, co jsem kdy viděl. Plno perverzních a totálně nechutných scén. Konstantní wtf. Moc jsem se ani neorientoval v tom, co se děje (možná díky neznalosti Burroughse). Každá postava mě děsila (hned několik jich jakoby přelezlo z nějakého Lynchova filmu, kde by byly ale naprosto zkousnutelné a "míň" divné). Nesnáším vše, co má víc jak 4 nohy, takže si uděluju pochvalu za dokoukání do konce. Po tomhle se budu mít víc na pozoru před psacími stroji a v jejich okolí se vyvaruju jakékoli omamné látce. Hnusných 65% ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- Polopásové vozidlo, které v závěru filmu řídí Bill Lee (Peter Weller), je kanadský Bombardier B-12. (KM Phoenix)
- Režisér David Cronenberg seznámil producenta Jeremyho Thomase se svou snahou natočit film Naked Lunch již v roce 1981. (Othello)
- Pistole, která se ve filmu několikrát objeví, je prvorepubliková pistole vz. 27. (KRYSIOPICE)
Reklama