Nahý oběd

Cronenbergova adaptace nechutného paskvilu jménem Nahý oběd má jednu velkou nevýhodu - způsob adaptace ocení zřejmě jen lidé, kteří mají povědomí o Burroughsově životě a díle, respektive o jeho filozofii psaní. Drtivá většina diváků nerozluští odkazy a citace a ztratí se ve snaze dešifrovat děj o špionážních agenturách vysílajících své hmyzí prostředníky pro komunikaci s agenty v terénu a neschopnost dobrat se pointy povede k otrávenosti a zklamaným hodnocením. Zbylí nadšenci a milovníci režiséra ocení skvělou výpravu, herce, efekty a ujetý smysl pro humor, kterým v podstatě Cronenberg adaptaci pojal. Do režisérova portfolia tenhle film zapadá perfektně. (01.03.2012)

Snad nejúchylnější a nejodpudivější film, co jsem kdy viděl. Plno perverzních a totálně nechutných scén. Konstantní wtf. Moc jsem se ani neorientoval v tom, co se děje (možná díky neznalosti Burroughse). Každá postava mě děsila (hned několik jich jakoby přelezlo z nějakého Lynchova filmu, kde by byly ale naprosto zkousnutelné a "míň" divné). Nesnáším vše, co má víc jak 4 nohy, takže si uděluju pochvalu za dokoukání do konce. Po tomhle se budu mít víc na pozoru před psacími stroji a v jejich okolí se vyvaruju jakékoli omamné látce. Hnusných 65% (02.06.2012)

Povinnost pro Burroughsovce? Ne tak docela. Ačkoli knihu nějakým zvráceným způsobem miluji, rozhodně bych film nedoporučil každému, kdo skočí po pouhé zmínce o beat generation. Cronenbergova verze je jiná, míchá tu novelu s autorovým životem a vlastním úchylným pomrkáváním na fanoušky, vzpomínající na Videodrome a Mouchu. Výsledek tedy rozhodně není pro většinového diváka a je určen pouze úzkému kruhu uchazečů o intelektuálně-surrealistický zážitek. (13.06.2011)

David Cronenberg uvažoval o adaptaci slavného Burroughsova románu delší dobu, jenže nevěděl jak a za co. Oba tvůrce přes diametrální rozdílnost prostředí, které je formovalo a rozdílnost povah spojuje vysoká míra kreativity a to, že se nenechají svazovat konvencemi a předsudky. Vzhledem ke své a především spisovatelově pověsti a skandálnímu obsahu díla pochopitelně nemohl získat podporu velkých studií. Peripetie kolem vzniku snímku by samy vydaly za další film. Protože je Nahý oběd bytostně surrealistická záležitost, která se dá doslovně natočit výhradně jako kreslený film nebo extrémně drahý digitálně vytvořený velkofilm bez šance na kasovní úspěch, Cronenberg napsal scénář, který použil literární předlohu jen jako východisko. Je to film o tom, jak spisovatel William Lee alias Borroughs píše Nahý oběd, jaká tvůrčí muka přitom prožívá a jak jím zmítají démoni drogové závislosti a sexuální fantazie. Často se objevují snové vidiny a drogové halucinace. Provokativní, těžko stravitelný kousek, který rozhodně není pro každého, sklidil nadšené ovace kritiky a odnesl si několik odborných ocenění, z tržního hlediska ale celkem logicky propadl. Základním motivem Cronenbergova filmu je osamělost a z toho vyplývající flustrace vysoce nadaného jedince obklopeného a ohrožovaného konvenčním okolím. Celkový dojem : 95 %. Po herecké stránce koncert P. Wellera a J. Davis. (13.06.2006)

Nenašel jsem v tom pražádné zálíbení, žádný emotivní moment. Je to velice chladné a odtažité. Drogy, paranoia, psaní, homosexualita... Halucinace. Nahý oběd je halucinací autora kdesi na pomezí života a fikce. Na pomezí žitého a psaného. V tom bych však problém neviděl, problém je v tom, že celé kouzlo snímku tkví jen v rádoby šokujících a na oko nepochopitelných scénách, které ale maskují jediný fakt – že je to celé o jednom dlouhém (a hodně devastujícím) tripu, který mě osobně z diváckého hlediska nic neříká. Cronenberg odvedl řemeslně dobrou práci, stejně tak herci a zejména Howard Shore se svým soundtrackem. To však nic nemění na tom, že mi celý Nahý oběd připadá jako totální exhibicionismus a výlev chorobné mysli. A to na dobrý film nestačí... Dost možná hodnotím jak hodnotím proto, že tenhle literární žánr nemusím. Takže pokud se vám zamlouvají souložící brouci, brouci v podobě psacích strojů, brouci v podobě mimozemšťanů a brouci v podobě brouků... budete zřejmě broukat nadšením. Já jsem si od věčného zívání přivodil rozedmu kušny... (26.03.2004)