Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Cronenberg vzal ihlu a vrazil mi do žíl plnú dávku surrealistických halucinácií. Po prvotných rozpakoch nastúpil pocit uvoľnenia, blaženosti a sexuálneho vzrušenia. Písacie stroje sa mi doslova prekúsali do mozgu. Chcela som ich stále vidieť, počuť a dotýkať sa ich! Moja myseľ volala – nedovoľ, aby to skončilo! Chceme viac chrobákov... viac lahodného moku... viac hier na Williama Tella! ()
..........Vše způsobila nejslavnější Burroughsova kniha, která se na regálech knihkupectví dlouho neohřála a hned putovala na deset let do trezorů. Ve filmovém ztvárnění se zmítají vidiny, fantazie, přízraky a sexuální touhy se skutečnou realitou v ponurých zamlžených barvách. Vše jsou vlastně ve skutečnosti částečné epizody ze spisovatelova života, popravdě řečeno i režisérova. Velice skrytě oba v ději zakomponovali věci mnohem důležitější, než by se na první pohled zdálo. A to především zneužívání moci a celé lidské společnosti. Jak kdysi řekl I. Welsh: "Mnoho lidí si myslí, že Nahý oběd je obscénní. Není to pravda. Je třeba se dívat mnohem více pod povrch, kde jsou ukryty věci zcela zásadní." V každém případě psychedelické a halucinatorní výjevy v knize i ve filmu byly zpracovávány "s láskou v duši a koksem v krvi". Toť celé je vtěsnáno do životopisu jednoho rozporuplného a zajímavého člověka, pro kterého byl život jedna velká noční můra......... ()
Je to boj, ale nemůžu dát víc, a paradoxně za to může film natočený mnohem později, a to eXistenZ. Přijde mi to ne že podobné, ale stejné, jen místo virtuálního fantasmagorismu jsou tady důvodem k bizarním představám a halucinacím, které mnohdy tak nenápadně přecházejí z reálu zpět do vyšinutí, že se v tom lze jen těžko orientovat, drogy. Pan režisér tytéž prostředky použil i v eXistenZ, což u mě vyvolává otázku, zda-li mu nejde víc o krapet zvrhlou formu než o téma samotné. ()
William Seward Burroughs je můj nejoblíbenější spisovatel a s radostí musím uznat, že převedení jeho zřejmě nejznámějšího románu na stříbrné plátno dopadlo více než dobře. Samozřejmě, převést to do mrtě by bylo téměř nemožné, a tak si Cronenberg scénář poupravil podle svého a zakomponoval tam trochu svého typického rukopisu. Jestli ale tohle Bill viděl, zklamaný být nemohl. ()
Na moje prekvapenie, ide o celkom príjemný a pohodový mindfuck, oblečený v noir šate. Nevyrve vám to mozog z hlavy ale ako hovorím, je to stále poctivý mindfuck, s ktorého vám iracionalita deja nedá vysvetliť nič, pretože je to tak absurdné, že iba čumíte a hltáte ďalšie scénky. Takže, príbeh sleduje patálie jedného deratizátora. Jeho manželka objaví silné drogové účinky jedu, ktorý chlapík používa na zabíjanie švábov. Proste si to roztopí a pichne do žily ako heroín. Takto si všimne, že mu z jedu dosť ubúda a u nich v práci to dostávajú na prídel... Po čase mu už nechcú dať ďalšie dávky. Jeho kamoši mu dajú echo a za chvíľku objaví svoju ženu ako si to pichá. Samozrejme aj on je riadne namočený do drog, takže to vyskúša a tu sa začína riadny mindfuck. V práci ho zhabajú policajti a zavedú ho na stanicu aj s tým práškom. Vysvetľuje im, že ide o jed na hmyz ale oni tomu neveria ale dajú mu šancu. S tašky vytiahnu obrovského švába a položia do prášku. Odídu zo slovami, pokiaľ "zomrie, tak mu veria". Obrovský šváb však začne rozprávať z otvoru na bruchu, že je s tajnej vyšetrovacej organizácie a on je jeho agent v utajený.. Prikáže mu nech zabije svoju ženu. On z cely ujde a zhodou náhôd, nechcene svoju ženu zabije, tým splnil plán. Polícia po ňom pátra, takže odchádza na tajné miesto interzone, kde sa opäť stretáva zo švábom ktorý sa vytvoril z písacieho stroja. Dostal príkaz, nech všetko zdokumentuje. Písanie na švába pôsobí erotgénne, vzrušuje ho a dychčí, keď na ňom hlavná postava píše. Celé to tajné miesto je obsadené homosexuálmi a šváb sa ho stále snaží presvedčiť, nech sa preorientuje aj on, bude to mať jednoduchšie. Po čase i uvedomí, že je závislý na droge, ktorá v skutočnosti neexistuje ale bojí sa prestať, pretože absťáky sú silné. Hovorím, celé je to padnuté na hlavu ale o to s toho mám lepší a intenzívnejší zážitok. Najdrsnejšia scénka bola, keď si to rozdali dvaja buzeranti, s čoho bol jeden iba prezlečený za človeka, v skutočnosti to bola obrovská stonožka. Nepríjemný pohľad na takýto sexuálny styk. Všetko to čo napísal, brali jeho kamaráti v realite ako neskutočne dobré a pútavé sci-fi, ktoré musí vydať ako knihu. Snímka sa objavila v realite veľmi málo krát.. Možno to boli tri flashe. Takže celé to bolo zachytené, akoby sa snímala iba hlava pod vplyvom drog. Zaujímavé. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- David Cronenberg napsal scénář na laptopu Toshiba v průběhu natáčení filmu Nightbreed Clive Barkera, ve kterém hrál. (Holina)
- Kvůli roli v Nahém obědě odmítl Peter Weller hlavní roli v Robocopovi 3. (Holina)
- Film je zaplněn skutečnými postavami, které znal autor předlohy William S. Burroughs. Například Bill Lee (Peter Weller) stejně jako Burroughs pracuje jako deratizér, je drogově závislý a opilý omylem zastřelil svou ženu, když s ní opilý hrál hru na Williama Tella. Postava Joan Lee (Judy Davis) je postavená na Joan Vollmer, Burroughsově manželce. Hank (Nicholas Campbell) a Martin (Michael Zenliker) - Billovi oblíbení spisovatelé jsou založeni na Jacku Keruacovi a Allenu Ginsbergovi. Burroughs se přestěhoval do okolí Tangeru v Maroku, tehdy známé jako International Zone (mezinárodní oblast), z toho vznikla společnost Interzone. Tom Frost (Ian Holm) je očividně postavený na Paulu Bowlesovi, americkém skladateli a překladateli, zatímco Kiki (Joseph Scoren) je ve skutečnosti jméno mladíka, se kterým měl Burroughs v Tangeru během doby, co psal Naked Lunch. (Othello)
Reklama