Režie:
Anna ProcházkováScénář:
Oldřich KnitlKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Petr RůžičkaHrají:
Pavel Pípal, Dana Syslová, Jakub Šolín, Martin Šotola, Jaroslava Obermaierová, Svatava Hubeňáková, Karel Koloušek, Taťjana Medvecká, Jiří Klem, Jaroslava Pokorná, Vítězslav Jandák, Oldřich Vlach (více)Obsahy(1)
Udělat dobrý skutek by mělo být pro každého z nás samozřejmostí. Ale co když se člověku do toho moc nechce? Rozumem si uvědomuje, že je důležité druhému pomoci, ale zároveň ví, že to přináší spoustu starostí. Do takové situace se dostávají i hrdinové dnešního příběhu. Rodina spisovatele Fišera (P. Pípal a D. Syslová) vyměnila kvůli zdraví syna Péti městský život za venkovský. Spisovatel občas hlídá i Péťova kamaráda Honzíka. Jenže když při autohavárii zahynou oba chlapcovi rodiče, muž jen obtížně hledá východisko ze situace. Zaveze kluka k jeho tetě (J. Obermaierová). Ta ale o něj nejeví valný zájem. Co teď s tím? Nechá chlapce napospas osudu, nebo mu podá pomocnou ruku? (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Občas vám holt život přihraje situaci, kterou by nikdo nečekal. V tomto případě chlapce, který při nehodě přišel o rodiče. Nejdřív jde o hlídání na přechodnou dobu, později se vyvine vztah, který vyústí až o žádost o adopci. Co všechno k tomu vede, jaké jsou pohnutky, okolnosti a podněty- o tom je tento film. Duo Syslová-Pípal je parádní ukázkou partnerů ve středním věku. Docela zábavné, i kdyz vážné téma. 70% ()
Vzhledem ke stáří a povaze filmu je velmi jednoduché ztratit pozornost, pokud u toho např. luštíte křížovku, žehlíte prádlo nebo telefonujete se ségrou. Pokud se ale necháte u televize přivázat k židli v izolovaný místnosti bez oken, dokáže film demonstrovat svou kvalitu poměrně zajímavým sociálním dramatem, ve kterém se převychovává očividně šikanovaný cizí dítě i jeho pečovatel, spisovatel Fischer. O nějakým hvězdným hereckým výkonu se v chudé československé produkci nedá mluvit ani náznakem, přesto sympatické ztvárnění manželky Fischerové (Syslová) a soc. pracovnice Zemanové (Hubeňáková) stojí za zmínku. Prim hraje ale samozřejmě Pavel Pípal a kocour Ferda Mravenec! ()
Televizní isncenace zde rozehrává velmi vážné téma, které napsal sám život. Herci byli velmi civilní a proto uvěřitelní, skoro jako sousedi z domu nebo lidé, které potkáváme na ulici. Fischer mohl být mnohem více rozpolcenější. Vzít si dítě do opatrovnictví nebo ho adoptovat, to přece nedělal každý den. Někdy je opravdu lepší, když si dítě vezmou do své péče cizí lidé. ()
Skutečně psychologické drama jednoho všedního, obyčejného, lidského osudu. Tato televizní inscenace mě vzala za srdce, jelikož si dokážu představit, že se v takové situaci může ocitnout kdokoliv z nás. Je snadné pohlídat cizí dítě na pár hodin, jehož rodiče si musí odskočit. Není snadné se vyrovnat se skutečností, že se již nikdy pro svého potomka vrátit nemohou a vy jste sami v sobě postaveni před rozhodnutí. Pohled na malé, vystrašené dítě, které najednou nemá kde patřit, kdy vlastní krev v podobě jeho příbuzných, ho nechce, by mě nenechalo chladnou. A po počáteční nejistotě nenechalo chladné i cizí lidi, jenž si malého sirotka zamilovali a šli za něj bojovat k soudu. Z těchto předrevolučních snímků mě filmařina a herecké výkony neskutečně baví, je to lahůdka a divácký zážitek .... ()
Docela solidní drama o něčem tak obyčejném, jako je budoucí život malého kluka. Civilní herecké výkony a přirozené dialogy přispívají k uvěřitelnosti příběhu. Ani to sžívání nové rodiny s klukem, kterého měli "jen pohlídat" a nakonec u nich zůstal, není jen harmonické, ale takové normální. P. S. Už párkrát jsem se v komentářích setkal s odsudky Pavla Pípala, kterým moc nerozumím, ale každý zkrátka má vlastní vkus. ()
Reklama