Přelud

Tento film mi je v určitom zmysle srdcu blízky, čiastočne akoby aj z môjho života. Je to film o krutej realite a ubíjaním životom, ktorému sú často vystavené aj deti, bez možnosti úniku. Tento film rozpráva tak bežnú vec a predsa dodnes vo svete problematickú. Jediné, čo mu môžem vyčítať, že neponúkol alternatívu, iba to ukončil varovnou a smutnou, častokrát realitou. Film prebieha v tichosti, hudbou ho zbytočne nezvýrazňuje, ponúka pohľad na bordel, ktorý v Macedónsku narobili menšiny, zahraničné vojská, ľahké ženy, chudoba, alkoholizmus, hazard, kapitalizmus a vykorisťovanie, neobmedzená sila niektorých ľudí stojacich akoby nad zákonom a zlo na školách. Mnohé časti tohto filmu som si zažil na vlastnej koži a preto nechápem hodnotenie niektorých ľudí. Taktiež nechápem to splietanie ľudí o nacionalizme v tomto filme, ja som trocha skúsený ohľadom toho na Balkáne a toto by som ním nenazval. Silný film, ktorý ničím nevydiera, veru mierne nechápem, prečo som ho dovčera nevidel. (09.01.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $911,551║ (26.07.2010)

Přelud je vcelku typickým představitelem "exportního filmu", které kinematograficky okrajové země občas produkují s vidinou jejich mezinárodního úspěchu v zahraničí, převážně na festivalech nebo v soutěži "cizojazyčných" Oscarů. Velmi explicitně, až rušivě snímek ilustruje politické rozpory uvnitř Makedonie a jednotlivé postavy z protichůdných táborů jsou spíše karikaturami (opilec, práskač...). Stejně šablonovití jsou členové ústřední rodiny, které charakterizuje jediná vlastnost (uťápnutá matka, drzá dcera...) a slouží primárně tomu, aby "komplexně" vykreslili nehostinné sociální prostředí. Našli bychom tu také "hodného profesora" nebo "zlého, ale vlastně bodrého policistu" a dalo by se pokračovat. Dvanáctiletý Marko má ve snímku roli "oběti systému", jehož nálepka šikanovaného šprta se ovšem tluče s jeho nápadně pohlednou tvářičkou. Z filmu je cítit záměr obsadit do hlavní dětské úlohy roztomilého chlapce, nad kterým bude pro diváky snadnější se (povrchně) dojímat. Navzdory tomu, že se snímek vyhýbá hřejivému konci, je depresivně temný závěr hlavně potvrzením jeho výše nastíněné stereotypizační taktiky. Přelud proto není přesvědčivou a alarmující výpovědí o neutěšeném stavu současné Makedonie, ale povrchní, kulturně zjednodušující a vlastní zemi vykořisťující festivalovkou určenou středostavovskému západnímu obecenstvu. (29.05.2013)

Minulé leto bola v rámci folklórneho festivalu moja dcéra v Macedónii. Podľa fotiek je to krásna krajina, a podľa jej rozprávania tam žijú veľmi milí ľudia. Ale tu nie. Tu je na jednom metri štvorcovom otec ožran, neschopná matka, odporná sestra, drzé decká a jeden chlapec, ktorí sa v tom topí. A ešte aj tí, ktorí sa javia, že by mohli pomôcť, stoja za hovno. Lokalita vybratá výborne, ale celé je to také nejaké zdĺhavé, až nudné. (09.10.2014)

Tuctový príbeh chlapca je posadený v tak neuveriteľnom a nelogickom prostredí, kde sa absolútne každý správa ako Satan, či prinajlepšom ako Belzebub, že nemožno filmu uveriť ani jednu emóciu. Otec pije, matka je chladná, sestra štetka, spolužiaci ho týrajú, učiteľ je pokrytec a celé mesto je banda hajzlov, navyše aj z hlavného hrdinu sa úplne nelogicky a hlavne zjednodušene stáva hajzlík ... a k tomu ešte zovšadiaľ sála starosvetský "intelektuálny" nacionalizmus (Macedónsko, domovina, slobodné Macedónsko!). Ale Macedónsko je krásne... (14.07.2009)