Sněhurka - Příběh hrůzy

Zajímavé, i když značně průměrné zpracování pohádkové klasiky, která si o pohádkově-hororovou verzi přímo říkala. Nejzajímavější postavou (a nejpropracovanější) je zde určitě sama královna, která na začátku vůbec nevypadá jako ta záporná čarodějnice, ale spíše nešťastná žena toužící po lásce nevlastní dcery. Sigourny Weaver zde exceluje a drží toto filmové dílo nad vodou. Škoda té druhé poloviny, která je o trochu horší. Nicméně i tak tuto temnou, atmosférickou pohádku pro dospělé doporučuji. 70% (09.06.2012)

Hned v začátku se stanete svědky pozoruhodného přírodního úkazu, neboť na starém rozložitém dubu vyroste pěkné červené jablíčko. Možná proto, abyste se nenechali zmást - abyste si přes avizovaný hororový nádech (podtržený úvodní scénou) dostatečně jasně uvědomili, že jste se ocitli v pohádce ... i když VELICE netradiční - a dětem nepřístupné. Neboť uvidíte nadprůměrně temné pojednání o tom, že není radno připlést se do cesty ženě, která přišla o dlouho a toužebně očekávané dítě - zvláště když za pomoci kouzelného zrcadla umí i trochu čarovat. S ohledem na chudičkou výpravu musím uznat, že se podařilo vytvořit velice slušnou, místy dokonce lehce přízračnou atmosféru. Nebýt do určité míry nelogického finále, uvažovala bych i o čtvrté hvězdě. Jak už to hlavní hrdinové s oblibou dělávají, i tady se na můj vkus až příliš lehkomyslně rozdělí - což lze vysvětlit snad jen bezbřehou naivitou spojenou s nedostatkem zkušeností, zbrklou statečností či dočasným pominutím smyslů. P.S.: Sigourney Weaver hrála jako o život, přesto mi do role zlé macechy nějak neseděla. Daleko víc nežli zákeřná snaha o likvidaci nevlastní dcerky jí zkrátka sluší nerovný boj s Vetřelci. ----- (Shodou okolností jsem tuhle tak trochu jinou Sněhurku viděla hned druhý den po zhlédnutí zbrusu nového velkolepého trháku "Sněhurka a lovec" Ruperta Sanderse, který je taktéž převelice originální, ale měl k dispozici neporovnatelně vyšší rozpočet - což lze rozpoznat hned na první letmý pohled. Tudíž si mohl dovolit být DALEKO epičtější - kromě toho jsou mi jeho hrdinové DALEKO bližší, a to bez ohledu na množství investovaných finančních prostředků.) (11.06.2012)

Ať je to, jak je to, na tuhle rozkošně béčkovou verzi Sněhury se tu a tam ráda podívám. Obzvlášť takhle kolem Vánoc. Nikdo mi nevymluví, že se to kdysi v 15. století, kdesi v temném lese nemohlo nějak takhle odehrát: loupežníci - trpajzlíci, poblouznění zemanové, dominy/macechy se zálibou v černé magii, rebelové s PTSD, bledé dívčiny pobíhající po luzích a hájích - a pochybné dobré konce. (13.12.2016)

Snímek "Sněhurka a Lovec" mne roku 2012 okouzlil natolik, že jsem se ihned pustil do hledání dalších "temných pohádek" - a i toto zpracování mě svého času celkem zaujalo. Příběh kombinuje prvky pohádkového hororu s trochou dramatu, navíc i přes nižší úroveň scénáře vcelku zvládá vykreslit charaktery hlavních hrdinů - zejména se zlou královnou nutí diváka sympatizovat (nebo je to charismatem Sigourney Weaver), zatímco princeznu vykresluje jako rozmazleného spratka... Plusové body přidává i ponurá atmosféra, české exteriéry, pěkné kostýmy či masky. (30.05.2020)

Už začátek, kdy na kočár v lese zaútočí smečka vlků a útok přežije jen šlechtic s právě narozenou dcerou (viz komentář HoneyBunny), dává tušit, že příběh bude patřičně temný. Zapomeňte na klasickou Sněhurku. Tahle se jmenuje Lily a je to neuvěřitelně rozmazlený a žárlivý malý fracek. Jediná omluva jejího chování je ta, že její nová macecha je rovněž pěkně žárlivá a po potratu vlastního dítěte ji regulérně prdne v palici a začne praktikovat tu nejčernější magii, aby se zbavila všech v okolí. Zapomeňte taky na roztomilé trpaslíky. Tady je jenom jeden a moc roztomilý není a zbývajících šest, to jsou pěkně ostří hoši, z nichž někteří by se vůbec neštítili chudáka Lily ojet ještě před tím než ji vrátí tatínkovi, samozřejmě za tučné výkupné. Jen je škoda, že film nenatočil Juraj Herz. Dopadlo by to totiž ještě mnohem temněji. (26.02.2006)