Kancl

David Brent je arogantní, sebestředný, sobecký, pokrytecký organismus nápadně podobné člověku a taky důvod, proč Kancl obdivuji a zároveň mám při jeho sledování chuť rozkopat obrazovku. Humor seriálu stojí na jeho neschopnosti povytáhnout si hlavu ze zadku a projevit alespoň špetku vnímavosti vůči tomu, jak věci vidí druzí. V podstatě představuje smutného hrdinu, člověka, kterému nikdo nerozumí, jehož vtipům se kromě vrchního řitního alpinisty Garetha nikdo nesměje, který v životě kromě práce nic nemá. Sympatičtějšími postavami jsou pouze Dawn, která nedokáže opustit svého idiotského přítele, a Tim, který se s postupujícím časem Brentovi stále více podobá, resp. ukazuje, na základě jakých navenek nevinných životních zklamání může vzniknout monstrum Brentova typu. Kancl sází na dost riskantní pseudodokumentární poetiku neobvykle dlouhých záběrů, které jsou často vtipné tím, že postavy přes veškerou snahu naopak vůbec vtipné nejsou. Podobně znamenitě dokázalo s trapností pracovat trio Forman-Papoušek-Passer. Gervais navíc realistického pojetí využívá ke komentování problémů týkajících se nejen práce v korporátu. Pro mne šlo především o vynikající případové studie k tématu toxické maskulinity, kterou Brent ve vší nechutnosti i ubohosti zosobňuje. 90% Zajímavé komentáře: rawen, anderson, Rimsy, lakikaki (19.07.2007)

V kanclu jsem nikdy nepracoval a ani nikdy pracovat nehodlám, na lidi z kanclů se dívám jako na trochu jiný živočišný druh (stejně jako oni na mne) a jejich svět je mi úplně cizí... Ale tenhle seriál je lahůdka a mám ho moc rád, hlavně kvůli jeho dvěma hlavním postavám, které geniálně hrají Gervais a Freeman. A samozřejmě taky kvůli jeho britskému... kvůli VŠEMU jeho britskému, kvůli jeho ryzí BRITSKOSTI. (Zkoušel jsem kdysi dát asi dva díly jeho americké atrapy, ale nešlo to, nemohl jsem, vydržel jsem asi pět minut a vyhodil to.) (16.01.2014)

Je zapotřebí si uvědomit, že Kancl nepatří mezi typické britské sitcomy ani americké slátaniny s tím nejspodnějším humorem. Kancl je unikát, který si ze všeho bere trochu a navenek se snaží tvářit jako dokument o fiktivní firmě. David Brent je neskutečně cynické a arogantní hovado, které si přeje jediné – pohodu a humornou „atmošku“ ve svém kanclíku a jestliže se ho někdo v legraci snaží trumfnout nebo ho ponížit, je zle. The Office startuje jako komediální bomba a finišuje téměř tragickým koncem a je zajímavé sledovat, jak seriál postupně mění tvář, jak z nevinné legraci přerůstá k vážným chvilkám s myšlenkami o pracovní morálce, vztazích mezi lidmi v práci a v životě. Proto mám tento „kanclovský“ humor tak rád. Ricky Gervais do toho dal daleko víc, než jen, že naházel do dílů pár fórků a bavte se. Kancl má vnitřní poslání a i když se k němu dopracovává přes narážky na černochy, postižené, homosexuály, kanadské žertíky a shazování lidské suverenity, každý díl mě donutí svým způsobem zapřemýšlet a to se mi na Kanclu tak líbí a proto jsem si ho zamiloval. 1. série = 100% | 2. série = 100% | 3. série (vánoční speciál) = 100% (21.08.2007)

Nezaměnitelná a neuvěřitelná sranda. Zasvěcení chápou :) EDIT: Tak jsem zhlédl Kancl podruhé a líbil se mi snad ještě víc než napoprvé. Nejen že jsem si znovu užil ten výjimečný úžasný humor, ale kromě dokonalé komiky Office disponuje i dokonalými dramatickými prvky. Především jde o vztah Tim x Dawn a tragikomiku postavy Šéfa. Co mě však potěšilo nejvíc, je zakončení seriálu. Konkrétně jde o druhý speciální díl, kde nastane pár zvratů, díky kterým se zdůrazní kvality a opravdovost postav. SPOILER - Dál doporučuju číst jen těm, co už celý seriál viděli. Nejvíc se mi líbil konec Šéfa Davida Brenta. Přiznávám se, že když jsem napoprvé viděl, že nakonec skončí s krásnou milou ženskou, tak jsem to bral jen jako takový WTF moment, který má spíš pobavit svou nečekaností. Podruhé mi došlo, že to tak docela není pravda. U postavy Brenta totiž můžeme v mnoha náznacích jasně vidět , že má problémy se sexualitou. Resp. si buď ještě nevrz nebo s tím má velmi nepříjemných a velmi málo zkušeností, a proto se schovává za dvojsmysly a frajerské narážky. Především to způsobuje jeho dětinské chování a neustále sebeubezpečování, že je borec. Jenže jak potká ženu, která je milá, chápavá a nepovrchně dokáže přehlédnout jeho vzhledové nedostatky, tak Brent, jenž je navíc v tu chvíli otrávený čekáním a spoustou zklamání, a tak zapomene nasadit svou masku frajírka, se začne pomalu měnit a dospívat. Samozřejmě žádná proměna z ropuchy na prince, ale veliký pokrok v těch několika závěrečných minutách vidět je. Vyfuckuje Finche a najednou to jeho okecávání začíná dávat aspoň zčásti smysl. Neříkám, že David Brent už může žít šťastně až do smrti; pravděpodobně si to u takové pěkné ženské může brzo pohnojit, a třeba se zas vrátí do svého ztělesnění trapnosti, ale kdo ví? Moc se mi líbil tenhle nenápadný důkaz o ne-plochosti Brentovy postavy, dostalo mě to mnohem víc než šťastný konec Tima a Dawn. Konec SPOILERU. Každopádně tenhle seriál je prostě něco. Všechny charaktery jsou úžasně zahraný, načasování vtipů je smrtící a hlavně... Z té opravdovosti až mrazí. Brilantní seriálové mistrovské dílo. (10/10) (10.07.2007)

Ze začátku jsem sice nemohl trošičku zviknout na herecký projev Rickyho Gervaise a divnou kameru. Po pár dílech jsem si ale na kameru zviknul a Gervaise jsem si přímo zamiloval.Každý týden jsem se těšil na nový díl, ve kterém bude Gervais s Crookem hláškovat a Freeman na ně bude zmateně koukat. Tuhle partu si prostě nejde nezamilovat. (02.09.2007)