Tichá pláž

Takže, lidé zlatí, čtěte pozorně páč toto se zapíše do análů. Jako, že do análů dějin. Zjistila sem, že mám fandu a ten chce mrsknout komentář k tomuto filmu (o kterým vím úplný hovno, jelikož sem ho neviděla), jenže se mu nechce hovnotit 200 filmů a dělat pak test (plně ho chápu, je to fakt dost sraní vzhledem k tomu, že chce napsat JEDEN koment). A teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu - Požádal mě, jestli bych jeho koment nezveřejnila u sebe, aby si to lidé mohli přečíst. No jak bych mohla odmítnout? Takové cti se jen tak někomu nedostane, takže teď vše další už nebudou má slova (což asi poznáte, dle slovníku) a já mám splněn dobrý skutek, heč !!! KOMENTÁŘ UŽIVATELE ADRAMELECH ----------- Podle mínění některých okultistů prožívají osoby, které sešly ze světa násilnou smrtí, v záhrobí (v bardu) stále znovu a znovu okolnosti své smrti, a to pořád dokola v nesčetných variacích. Je to jakási obdoba katolického očistce, ovšem individualizovaná, diferencovaná a bez obligátních čertů s vidlemi. Tyto postmortální vize představují hororový motiv, který však tvůrci hororů využívají jen zřídka. Vybavuje se mi pouze povídka „Ten pocit, co popsat se dá jen těmi francouzskými slovy“ od Stephena Kinga, kde to toto téma mistrně zpracováno. V seznamu hororových motivů, který vypracoval H. P. Lovecraft, tento motiv, pokud se nemýlím, vůbec nefiguruje. Právě toto téma je hlavní ideou filmu Tichá pláž. Pro lepší porozumění ději je dobré vědět, že všichni hlavní hrdinové jsou od samého začátku mrtví. Film ukazuje jednu z jejich postmortálních vizí. Prvním náznakem (kromě celkově ponuré atmosféry), že tady něco zatraceně nesedí, je scéna s kuklou. Cestou na pláž míjí auto strom, na němž visí kukla. Kamera na ní na chvíli utkví. Po příjezdu dostanou mládenci poněkud hovězí nápad kuklu přeseknout, takže housenka, asi nepříliš nadšená, znovu spatří světlo světa. Ale kde tu kuklu vzali, když ji neutrhli? Inu, utrhli ji při své předchozí cestě. Náznaků, o co tady běží, je ve filmu spousta. Suché květiny na pláži patří oněm čtyřem hlavním hrdinům. Přinesli je tam jejich rodiče nebo spolužáci, aby uctili jejich památku. Výmluvná je i scéna s prstenem nalezeným v písku, v němž jedna ze slečen pozná svůj majetek, a navlékne si jej na prst. Později, při vlečení její mrtvoly, vidíme, jak jí prsten z prstu zase sklouzne. Mládenci si se slečnami vyjeli na výlet v naději, že si s nimi zasouloží, což se jim ale nesplní. Namísto toho tu atraktivnější z nich ojede bezdomovec, který je přece jenom dospělý chlap. Mládenec to pozoruje přes nějaké roští, holka leží na zádech, chlap na ní, nic moc není vidět, ale je jasné, co se děje. Pro mládence to musí být traumatizující zážitek, ale očistec není žádné rekreační středisko, takže kluk dostane totéž sežrat ještě jednou, aby si to pořádně užil. Tentokrát holka souloží na pláži za plného denního světla, pěkně zezadu, a je jasné, že to dělá dobrovolně. Ke konci filmu se postmortální pseudorealita, která doposud jakžtakž simulovala realitu (za nemalé pomoci banálních dialogů a poněkud „nefilmového“ projevu hlavních hrdinů), začíná trhat a kauzalita jde už úplně do háje: někdo je mrtvý, pak zase živý, aby mohl být znovu zabit atd. Závěrečná scéna, kdy se autu zasekne řízení a auto chvíli krouží kolem dokola na parkovišti (stejný výjev jsme už viděli krátce po začátku filmu) není nesmyslný střih, nýbrž náznak toho, že začíná opět další „pekelné kolečko“, jež protagonisté budou muset absolvovat. Podle mého názoru je to perfektní film, který se výrazně vymyká z rámce běžné produkce hororových filmů. (22.01.2021) (méně) (více)