Casshern: První samuraj nového věku

Čtyři hvězdy s odřenýma ušima. Tohle hrané anime má originální příběh a nepřijdete ani o morální ponaučení. Při jeho sledování mi na mysl přišli filmy jako The Fountain, Hellboy II: The Golden Army a Matrix. Stylizace je úchvatná a fanouškům anime jistě udělá radost. Ale .. je tu jedno vtíravé "ale". V některých vypjatých momentech, které jsou podpořeny monumentální hudbou, jsem nepocítila žádné emoce... a nedomnívám se, že by byla chyba na mém přijímači... Navíc je děj místy nepřehledný a v druhé polovině se zbytečně táhne. (30.09.2008)

Vizuální bomba, která je ale podle mě neskutečně přeplácaná a to jak příběhově, kdy je šíleně chaotická a zmatená nebo lépe řečeno zmatenej sem byl já a i co se týká triků a všemožných filtrů, je toho prostě moc a i když triky jsou na slušný úrovni, tak na to, co se tam snaží Japonci naládovat za vizuální masakry, to podle mě nestačí a následně to působí spíš jako průměrná videohra. Dál sem nebyl spokojenej ani u soubojů, kterých je za prvé značně málo na dvě a půl hodiny a za druhý moc nestrhnou, jelikož hlavního hrdinu jsem si nějak nestih moc oblíbit, kór když to tam zrovna moc nerozjíždí, většinou totiž dostane na prdel a i celkově mě moc nebralo, jak jsou ty souboje choreograficky i nápadově pojatý a natočený. Musim se přiznat, že sem se u toho tu a tam fakt regulérně nudil (11.10.2008)

Jeden z nejrozpurnějších snímků posledních měsíců. Určitě musím vyzdvihnout fantastický výběr hudby, od rockových kytar po monumentální orchestr. Celkové pojetí budoucnosti spolu s vizuálními hrátky tvůrců je slast pro oči tzn. skvělý mix japonského anime, počítačové hry a Matrixu bratří Wachowských. Nad čím mi ale rozum stojí je příběhová linka a její dialogy. Finální poselství se dá pochopit lehce, ale první tři čtvrtiny filmu jsou díky šílenému střihu hodně matoucí. Buď je Casshern naprostá sračka nebo se jedná o geniální film. Prozatím se přikláním k druhé variantě. (05.09.2009)

To ako na vas zaposobi tento film zalezi dost od toho ako beriete azjsku kinematografiu. ak patrite k tym ktory akceptuju tento trochu iny styl rozpravania, urcite si film oblubite. Pribeh zalozeny na jednoduchej avsak velmi silnej myslienke o ludstve ako takom, ktora sa tyka kazdeho, a kazdeho donuti aspon na chvilu sa zamysliet. Cele je to zabalene do moderneho sci-fi story, s naozaj skvelym vizualom, ktory vskak netazi len z pocitacovej technologie. Ponuka aj vela skvelych, cisto kamerov natocenych zaberov ktore doslova fascinuju (zahrada), a dost dlha cast filmu je ciernobielo (co samozrejme nieje zapor). Ako vo vela japonskych filmoch aj tu ma fascinovala japonska fantazia vo vytvarani roznych lietajucich a inych strojov, je to nadhera. Akcia vyzera ako sfilmovane anime, co nieje zle a este to prispieva k osobitosti filmu. Nejde ani tak o premyslenu choreografiu ako o postoje, vyrazy tvare, kostymy a stilizovane zabery. Takze amici berte si priklad. Sci-fi neznamena iba oddychovu, povrchnu zabavu. Sci-fi moze byt aj drama s hlbokou myslienkov ktora vam utkvie v hlave omnoho dlhsie ako akokolvek bombasticka akcna scena. Well done Kiriya san !!! 9/10 Ps.: Po druhom zhliadnuti som sa iba utvrdil v hodnoteni. Navonok vsak vystupil fakt, ze do filmu naozaj nieje najednoduchsie sa dostat. Nepatri medzi filmy, ktore by sa dali pozerat len koli akcnym scenam (nieje ich tam vela), a preto je treba film pozerat pozorne a sustredit sa na dialogy. Tym, ktory uz maju napozerane dlhe filmy a nenudia ich dlhosiahle dialogy a film vydrzia sledovat bez toho, aby sa nan prestali plne sustredit, sa film na konci kralovsky odmeni naplnenim a dokoncenim vsetkych myslienok a naplno sa ukaze jeho hlbka a sila. Jedinecne. (03.12.2006)

Film pri ktorom by epileptik horko zaplakal. Našťastie nie som a vizuálnu stránku som si užíval naplno. Do tohto filmu som išiel s očakávaním poriadnej japonskej akcie vo veľkolepom sci-fi šate. To by však nemohli byť Japonci, aby sa z filmu nestala silná dráma o medziľudských vzťahoch a tolerancii s prímesou romantiky, filozofie a meditácií o živote a smrti. Posledných 30 minút som pozeral s otvorenými ústami a po filme len uvažujem ako to tí Japonci vedia. (28.03.2010)