Šťastné a Veselé

Když odhlédnu od toho, že Diane Kruger a druhý operní pěvec opravdu ani trochu nepůsobí, že zpívají (prostě ten playback je neskutečně nápadný a ty dva by se aspoň mohli zajít před natáčením podívat na nějaký koncert), jde o hodně příjemný film. Přestože je válečný, je naplněný optimismem a pohodou. Odehrává se sice skoro celý v zákopech a na bojišti, ale střílení a mrtvých je docela málo a hlavně ukazuje, že přestože byli lidé na opačných stranách fronty formálně protivníci, za jiných okolností by se mohli stát i nejlepšími přáteli, ale válka jim to nedovolila. (13.12.2006)

Štědrý večer roku 1914 . Píseň „Tichá noc“ zpívaná německým tenorem, kterou doprovodí, z nepřátelského zákopu, skotský dudák. A najednou se dá zapomenout na nenávist, nepřátelství, zimu . válku. Píseň, která pro vojáky tří armád znamenala nejen krátké příměří, kdy si připili francouzským šampaňským, vzájemně si ukázali fotografie svých žen, společně se pomodlili, pohřbili mrtvé. Ale byl to i začátek něčeho těžko pochopitelného.. „Válka, ve které si lidé vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli setkat až bude po všem.“ Jenže kouzlo vánoc nepocítil každý a válka je teprve na samém začátku. Nevím co přesně jsem od filmu očekávala, ale rozhodně jsem byla víc než mile překvapená. (27.03.2006)

Ono je to možno trochu lacná moralitka, ale zase z vojny tých vianočných filmov veľa nie je a nemôže ani nikto z nás tvrdiť, že posolstvo a chovanie postáv nepôsobí logicky. Všetko závisí na podaní, Carion sa drží pri zemi a snaží sa vyhnúť lacnému pátosu. Ešte by som chcel vidieť film, kde je podobným spôsobom zobrazená aj druhá svetová vojna a nemeckí radoví vojaci ukázaní rovnako ako ľudia, túžiaci tráviť svoj život a samozrejme aj Vianoce so svojimi rodinami. Najhodnotnejšia mi na Šťastných a veselých príde myšlienka o tom, že vojak sa cíti viac spriaznený so svojim nepriateľom v rovnakej pozícii, ako so svojim nadriadeným, ktorý prežíva úplne iný typ vojny. V tomto je film celkom originálny a prínosný. (22.12.2013)

Zima 1914, začínající první světová válka. V zákopech proti sobě stojí vojáci Francie a Velké Británie (lépe řečeno Skotska) na jedné straně a Německa na straně druhé. O Štědrém večeru zapomenou na zabíjení a uprostřed země nikoho, mezi šrapnely a padlými, si podají ruce... Velká evropská koprodukce (na filmu se podílely mimo jiné všechny tři státy zobrazovaného válečného konfliktu) přináší velké, emocionálně nabité téma. Toto téma nebylo bohužel ukočírováno - film strhává emoční přepjatost, přílišný patos klíčových scén, nepropracovanost postav, nepřítomnost příběhu a kritického pohledu. Celé dílo ulpívá pouze na povrchu, což je (i pro kvalitní herecké obsazení) škoda. (28.11.2005)

V průběhu velké války svitla malá naděje míru, ušlechtilá myšlenka. Vánoce, to je doba míru a štědrý den je čas, kdy asi každý člověk vychován v křesťanském světě, vnímá mnohem citlivěji, ale je dost nepravděpodobné, že na základě nádherně zpívané sváteční písně „Tichá noc“ spojená s doprovodem vojáka z řad nepřátel by si někdo vymohl dočasný sváteční mír a svolení vojenského velení k realizaci této myšlenky. Tento příběh údajně popsal účastník bojů z roku 1914 na západní frontě. Možná je to pravdivý příběh, ale myšlenka míru pro svět, bohužel nepřenosná. (23.09.2007)