Šťastné a Veselé

Nádherně lidský film o dobrém v lidských bytostech. Poznámka na okraj, odvelení Němců na východní frontu je v tomto případě možná ne za trest, ale ze strany německého vedení spíše prevencí. Rusové slaví Vánoce jako pravoslavní až v lednu. Leda, že by narazili na jednotku ruského impéria složenou z Poláků, Finů, Lotyšů, Litevců či Estonců. A Rakušané popřípadě by jim mohli dělat Skoty. (01.01.2011)

Z válečných filmů jsem vždycky mnohem více preferoval ty, které se zaměřují na lidské osudy na pozadí války, než často odosobněné filmy zasazené přímo do dění na válečné frontě. Tenhle se odehrával na frontě, ale vedle sugestivní atmosféry zasněžených exteriérů ho výrazně pozvedává poselství. Silné humanistické poselství, které pro ten jeden prodloužený okamžik míru člověka potěší i přesto, že film jasně ukazuje, jak se vše po uplynutí největšího svátečního dne v roce spočátku možná rozpačitěji, ale velmi jistě posouvá zpátky k bojům a přestože válečné běsnění s různými přestávkami pokračuje (a ne daleko) pořád, žel... Nakonec ano, i v rámci válečného žánru lze najít „vánoční“ film... silně lidský, ač bez happyendu, určitě s přítomností důležité, neutíchající naděje. K plnému hodnocení a ještě silnějšímu prožitku jsem však postrádal větší propracovanost a rozvinutí postav, které s výjimkou zpěvačky v podání Diane Kruger (a ke konci možná ještě jejího partnera) poněkud splývají v jeden celek a nemají tak moc šancí ani během sledování v divákovi zanechat větší stopu. // Film jsem viděl v originálu a ocenil jsem i autentickou mnohojazyčnost. [75%] (24.12.2022)

Jo jo, patetické a vyvolávající jízlivý úšklebek. První světová válka bude vždy ve stínu té druhé. Léta páně 1914. Do zákopů zalehly německé, francouzské a skotské jednotky. Nic si nedarují. Vojáci mrznou, umírají, na dálku se loučí se svými nejbližšími. Ovšem jsou Vánoce a německý tenor zapěje sváteční vypalovačku. Na druhé straně frontových linií se k němu přidají skotští dudáci. I Francouzi odhodí svou národní hrdost. Prostě válečná pravidla šla stranou. Hoši vylezli ze zákopů, popili teplý čaj i šampaňské, pochlubili se fotkami svých dívčin, pokecali o životě, zahráli si fotbal. A pak se vrátili ke svým povinnostem. Jenže teď už to nebude tak jednoduché. Sice to celé drží solidně pohromadě, ale v citové rovině si mě tvůrci nezískali, postavám se pod kůži nedostali. Vizuálně se dalo se zákopy udělat mnohem víc. Atmosféru komorního dramatu si představuji jinak, i omáčky bylo zbytečně moc. Ale chápu, že někoho to zasáhlo, jak asi mělo. (15.10.2020)

Opäť raz kvalitná vojnová dráma, tento krát z vianočnej atmosféry na francúzskom fronte 1. svetovej vojny, kde tri národy nachádzajú porozumenie a uzatvárajú krehké sviatočné prímerie. To čo by v Hollywoode pôsobilo ako gýčová presladená rozprávka, je tu vďaka realistickému európskemu feelingu, skvelému výberu hercov, dômyselnej réžii a scenári postavenom na dojímavom príbehu vojakov na Štedrý deň pretavená vo viac než solídnu snímku. Ideálny vianočný film. (24.12.2013)

S přivřenýma očima dávám plný počet hvězdiček. Historku o tom, jak na Štědrý den hráli Němci fotbal se svým nepřítelem, znám, četl jsem o ní již před mnoha lety, dávno před natočením snímku Šťastné a veselé, ovšem pro větší hru na divákovy city sem tvůrci zatáhli oné lidskosti a bratrství bez ohledu na barvu uniformy trochu moc, což mírně kazilo dojem, avšak emoce, kterými jsou mnohé scény prosyceny, tento fakt kompenzují. Příjemné komorní válečné drama o nesmyslnosti války a nevraživosti mezi obyčejnými pěšáky, kteří bojují a nesnáší své nepřátele jen proto, že je to rozkaz z vyšších míst, kde se jí jehněčí a o bitvách se pouze mluví, ale neprožívají na vlastní kůži. (14.03.2013)