Zeptej se prachu

Počkejte si cca do třicáté čtyřicáté minuty, to Salma ukáže prsa, pak to můžete s klidem vypnout. Fakticky nechápu, co jiného vedlo Roberta Townea (mj. Oscar za scénář Čínské čtvrti) k natočení tohohle rozplizlého pokusu o noir. Atmosféra veškerá žádná, jediná akčnější scéna (zemětřesení) strašná, herci sice pěkní a mladí, ale mající na tvářích výrazy typu „kde jsem se to k čertu octl/a?“. Až do konce mi nebylo jasné, co cítí, co zrovna prožívají a jestli se ode mne vůbec očekává, že to budu vědět a následně nějakým způsobem interpretovat. Pakliže ne, bylo to opravdu jenom o jedné, max. dvou pěkných milostných scénách. 40% Zajímavé komentáře: k212, numi (01.06.2008)

Zeptej se prachu je hybrid, který si neumí vybrat mezi brutálně-otevřenou romantikou a-lá Bukowski a standardně ubrečenou melancholií. Colin Farrell coby drzý, sebestředný a vysokomyslný floutek, co se rád strojí a srší vtipem, popřípadě urážkami, prochází vztahem (vztahy), aby nakonec na cestě hledání dospěl k úchvatnému závěru, že koho milujeme, toho nesmíme urážet a ponižovat (ale to vlastně byla stigmata z dětství, takže ho to omlouvá :-) Ne skutečně, já to Colinovi uvěřila, alespoň v první části tohoto rozvláčného dílka. Salma Hayek mu občas přihrává, ale jinak je tu tak nějak na ozdobu, ostatní herci působí skoro neviditelně až nedůležitě (i když židovská vychovatelka trochu vyčnívá). Vůbec mi všechny postavy -vyjma páně spisovatele Artura- připadají nanicovaté, bez pozadí a psychologizace, dokonce i hlavní ženská postava. Zeptej se prachu je film, který ve mě po určité době sledování vzbudil dojem, že se dívám na lepší televizní film, protože filmové prostředky, dekorace a výprava nejsou průměrné. Ale to je vlastně všechno, co ve mě tohle studené dílko vzbudilo. Škoda. (11.10.2006)

Knížka mě nadchla, a proto jsem se rozhodla pustit si film. A jsem s ním celkem spokojená. Colin Farrell mi jako Arturo Bandini celkem vyhovoval, a dokonce jsem mu Bandiniovskou povahu věřila. Film však na rozdíl od knížky, nemá něco navíc co v knize bylo. Něco, by ve vás nechalo nějaký hluboký, nesmazatelný dojem. Navíc příběh byl udělán tak trochu víc líbivě, (Koncem se například velmi lišil) a taky filmově, (Což ale zase chápu, nemůže být to samé na papíře, jako na filmovém plátnu) tak nějak aby oslovil větší publikum a aby se zalíbil. Což mě už přišlo zbytečné. Divnost a kouzlo knižního Ask The Dust to prostě ztratilo. Přesto to shlédnutí byl celkem zábavný zážitek který v sobě určitého ducha přeci jen měl. Škoda jen, mohlo to být ještě mnohem lepší. (06.10.2011)

"Jmenuju se Arturo Bandini a jsem spisovatel!" Jedna z mích oblíbených knih nedoceněného autora Johna Fanteho s názvem Ask the dust překopaná na filmové plátna.Dlouhou dobu jsem se toho děsil a vyhýbal. Jenže každý jednou máme své slabé chvilky a já v jedné takové podlehl a snímek shlédnul. V Americe při hospodářské kryzi to lidé prý neměli zrovna lehké. Tady i spisovatel bez ispirace žije nad dnešni možnosti průměrnéh čecha. Farrel je jako Bandini až moc velký švihák a repliky recituje bez nějakého citu. Vsuvky v podobě jeho vnitřních monologů jsou bohužel jen v první třetině takže nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Salma Hayek jako jeho Mayská princezna Camilla je k začátku docela věrná. Pak se to někdy v polovině filmu zlomí a začíná se hrát na romanťárnu a celá atmosféra se poroučí k šípku. V knize byl ten zamilovaný jen dvacetiletý Arturo. Krom toho to byla jeho první láska, nikdy dřív se ženou nebyl. Na to je Farrel až moc velký suverén. Jako spisovatel žil spíš samotářským životem. Krom toho i s kompexem, že je Ital. A díky té jeho talijánské krvi byl i věřící. Což dokreslovalo jeho povahu. Což tady nedokresluje vůbec nic, spíše to vypadá jak omalovánky z mateřské školky. Camilla byla jasná mrcha, co toho využívala. Tady by to byl asi průser udělat neco takového ze Salmy zvlášť, když se uvolila ukázat poprsí v celé své kráse. Naštěstí se nezapomnělo na mé dvě oblíbené vedlejší postavy. Soused Helfrick chodí žebrat prachy na chlast a pak na maso jen v županu a vypadá jak starý Bukowski. A záhadná a potrhlá Vera Rifkinová, která se ka Bandinimu hodí rozhodně víc než zrádná Camilla. Ti se ukážou v první, té lepší polovině. Jak už jsem zmínil druhá půlka je až přehnaně melodramatická. A děj se odděluje od knihy. Camilla se místo vypočítavé potvory stane zamilovaná oběť. Bez spoileru nechci nic prozrazovat. Ale naprosto mě to díky znalosti knižní předlohy urazilo. A pro ty, co knihu neznají a brečí. Nebojte. Camilla jen utekla a pak se zase vrátila a stala se z ní lezbička. Vážně! Aspoň, tak to líčí Bukowski v jeho knize Hollywood ve které se ukáže samotný Fante na sklonku svého života. Ale to je zase jiný bříbeh. Suma sumárum. 50% za první půlku. A teď jsi du radši přečíst knihu. (25.07.2013)

Ako tak pozerám, nesúhlasím s väčšinou. Podľa mna to nebola nemastne neslaná melodráma. Aj keď je pravdou, že keby Antonia nehral Colin a čašníčku, v tomto filme určite nielen prsiami zaujímavú, Salma, nebolo by to to, čo ja momentálne hodnotím (slabšími)4*.Nie je to film ktorý nudí k smrti, miestami tam možno boli hluché miesta, ale ako celok to bol celkom príjemne spracovaný film o (ne)úspešnom spisovateľovi. A čo sa citov týka, mohlo to byť spracované viac emocionálne, záver filmu mohol byť viac zameraný na city diváka. (16.02.2009)