Kousek nebe

Na český film zajdu do kina málokdy, ne že bych jej neměla ráda, ale prostě mě nikdy jeho námět vyloženě nepřitáhne ke kasám, kde je nutno odevzdat 100 Kč. To ale neplatí pro Kousek nebe (i když svým časovým umístěním není výjimečný), protože tu konečně nemáme ódu na chudáky politické vězně komunistických lágrů padesátých let, ale prostý a dojemný příběh lásky za zdmi lidské krutosti, ale i solidarity. Scénář je skutečně vynikající, herecké výkony taktéž - všechny vedlejší role vězňů jsou nezapomenutelné. Prostě tomu nechybí nic, takže nezbývá než za plných pět... (19.02.2005)

Musím se přiznat, že jsem od tohoto filmu čekal méně, tudíž jsem byl mile překvapen. Film ukazuje, že láska, ikdyž jen na krátkou dobu, nás může zastihnout kdekoliv, kdykoliv za jakýchkoliv podmínek. Také ukazuje určitou lidskost, možná tam, kde by jsme ji nečekali. Krásná scéna s písní Život je jen náhoda...Hodnotím 4*, milé překvapení. (12.03.2008)

V žumpě současné české produkce je "Kousek nebe" decentním a neškodným upšouknutím, nevzbudí v divákovi nutkání zvracet, ale zároveň nepřinese kdovíjak dokonalý zážitek. Příběh je snadno předvídatelný, emoce v mém případě fungovaly na půl plynu, hudba chvílema hodně lezla na nervy a dojem z filmu kazila lacinost, televiznost - přišlo mi to jako malinko výpravnější inscenace. "Kousek nebe" mě v žádném ohledu výrazně nezklamal ani nepřekvapil, na tuzemské poměry však jde o jasný nadprůměr, blyštivé sklíčko v hromadě krysích bobků. 66,6% (03.05.2010)

Příběh s podtitulem "Vězeňská romance" vedle baladických prvků (kontrast síly a beznaděje) obsahuje i veselejší scény z každodenního muklovského života. Nazírání na modrou oblohu přes mříže, na zrající jahody (pod šibenicí), hra na jazzmana chvílemi jakoby dává zapomenout na místo děje. Ovšem pak přijde pád do reality. Psychické trýznění (slíbená návštěva se neuskuteční) je větší než fyzické. Samostatnou kapitolou je milostná romance Luboše a Dany - v podání Jakuba Doubravy a Táni Pauhofové, kteří mě mile překvapili. Zajímavé paralelní sledování milování ústřední dvojice s pasivním odevzdáním lehké děvy Zuzany Stivínové dozorci. Výtečná předloha Jiřího Stránského citlivě zachycena Petrem Nikolaevem. Konkrétní obětí komunistické zvrhlosti se stává rotvajler, kterého bachař zastřelí a následně do bezvládného těla kope. Ovšem ten pes je jen zastoupením toho, jak se bachaři chovali k vězňům. Tudíž pro mě je asi nejsilnější scéna pohled na ty dozrávající jahody pod šibenicí... Zajímavý komentář:: Radek99. (08.07.2008)

Také nijaké. Plytká romantika v boľševickom lágri. Milenci pôsobia, akoby si väzenský pobyt zamenili za nejakú dobrodružnú vzťahovú hru. Poznámka: Potešili zábery na Krajinský most v Piešťanoch (kultúrna pamiatka: unikátne skonštruovaný železobetónový most ponad rieku Váh z roku 1931) pri prevoze väzňov na Slovensko. (16.08.2021)