Sluneční stát

Parta kamarádů ztratí práci. Je tu těžší než jinde sehnat práci, udržet si důvěru rodiny, vychovat děti, ponechat si zdravý rozum. Sled situací, které vypovídají o obtížnosti přežití na tak nehostinném (jak to popisuje film) místě – na Ostravě.Na české poměry nadprůměrný film. Sluneční stát si nehraje na velké umění. Snaží se pobavit a současně poukázat na některé stinné stránky české existence, konkrétně živobytí v Ostravě. Filmu dominují hlavně slušné herecké výkony. Už jsem ovšem slyšel názory, že pro lidi kupříkladu z Frýdku-Místku je těžko stravitelný právě pro chyby pražských herců ve snaze napodobit ostravskou mluvu. A ani to prostředí už prý není tak děsivě malebné, jak se film snaží (jednostranně) ukazovat. To nemění nic na tom, že je to velmi příjemný film o nepříjemných věcech. Spíš než kino by mu pro jeho obrazovou skromnost možná slušela televize, ale i tak stojí za to. (23.03.2006)

Ostrava je kraj razovity. Tak tohle byla základní asi premisa Martina Sulíka a jejich projektu Sluneční stát. Jakožto ostravák jsem se docela bál co z tohodle zase vyleze. A už první minuty mě začínali mírně řečeno nasírat - hlavní hrdinové jsou vykresleni jako socky roky a jediné co dovedou je chlastat, na všechno nadávat a fandít Baníku. Po nějaké době jsem se však uklidnil a začal se uklidňovat, že i jiné filmy mají podobné hrdiny a s Ostravou nemají nic společného (Štěstí, Kráska v nesnázích, Divoké včely...). Jediný hmatatelný odkaz na Ostravu je tak nakonec snad ve 3 replikách a místních "kratkych zobacichy". S tím se většina herců vyrovnává (ta Ostravská), naopak mimo Ostravské menšině to už tak moc nejde a efekt je spíše směšný. Ale to jsou takové detaily, které však místní rozebírají a vždy budou. Každopádně, pojďme od technické stránky, která je jinak velmi povedená k filmu samotnému. Ten první polovinu nemá nějaký určitý děj - seznamuje nás pouze s hrdiny a buduje prostor k naraci. Milan (Igor Bareš) je pravý silný ostravský typ, jež má problémy ze synem, Karel (Oldřich Navrátil), finančně nezvládá uspokojit svou velkou rodinu a slováci Lubo Kostelný (Vinco) a Ivan Marinka (Tomáš) zase řeši ženské. Tento představovací prolog docela komplikovaných postav není vůbec na škodu a hodně pak zbytku filmu pomáhá, protože se už nemusí zastavovat či dělat dějové odbočky. Herecky zmíněná čtyřka předvádí nadstandartní výkon, znímil bych pak ještě (opět - viz Karamazovi :) Lucku Žáčkovou pro kterou mám prostě slabost a to už z divalních prken. Režijně taky nemám moc co vytíkat, snad jen občas zbytečné scény a prostřihy, ale to jsou v celém výsledku maličkosti. 4 hvězdy - 75% - Povedený češký nadprůmér. (04.12.2006)

Velice dlouho se o žádném českém (nevím, jak je to se slovenským filmem) filmu nedalo říci : "Páni, tenhle film, to je fakt něco !" A o to víc jsem ráda, že to lze prohlásit o novém česko-slovenském filmu Martina Šulíka. Protože ten je tak trefný, až to bere dech. Skvěle se v něm mísí tragika i komičnost jednotlivých postav, které jsou jedna jako druhá bezchybně zahrány. Hudbě rovněž není co vytknout. Jen jednoho je škoda, když jsem vycházela z kina, byla jsem jediný člověk pod 25. Takový film by přitom mohl oslovit i publikum s rodným listem mladšího data. (07.05.2005)

Nepříliš optimistická tragikomedie z nepříliš optimistické současnosti, zdobená kvalitními hereckými výkony (dostal mě obzvlášť Igor Bareš). Zasazení pestré mozaiky charakterů do "děvuchy věrné" bylo výborným tahem, viz taxikářovo vyprávění ze života. Atmosféra jako z Nohavicových písniček, solidních 80% (03.10.2006)

Příjemný film za 70%. Technické parametry na nebývalé výši, škoda, že to někdy tak šustí papírem a že se ve scénáři objevují školácké chyby (když postava nenadále shrne pro diváka svůj život ve dvou větách a bez vyzvání, pokouší se o mě mrákoty, i hlášky zaváněly vykonstruovaností). Jinak fajnový feeling. Na české poměry pecka. (21.06.2006)