Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Prvá polovica je skvelá, zaujímavá a vtipná. Budař s Krajčom hrajú ako o život a stačí iba pohľad na ich ksichty a o zábavu je postarané. Hlavne momenty kde Hrubeš prejavuje svoju zamindrákovanú povahu sú na nezaplatenie. No potom ako vstúpi do seba a začína svoju budhistickú púť, film úplne stráca dych a poslednú trištvrtehodinu som sa už nemohol dočkať konca. Škoda. (14.02.2010)

,,hele nešlap nelámej, jo,, Film chvílemi dost vtipný, chvílemi dost praštěný. Přes to, napodruhé už jsem se i smál forkům, u kterých jsem napoprvé bezmála kroutil hlavou. Zejména Josef Mareš v podání Richarda Krajča mě pobavil daleko víc, než původně. Je pravdou, že divák na tento styl musí být opravdu velmi dobře naladěn a mít na tento druh humoru chuť (30.03.2009)

Vladimír Morávek mne oslovil filmem Nuda v Brně, za který právem dostal Českého lva za režii. Hrubeš a Mareš má přímočarý humor, tím je divákovi bližší a ta část diváků, kterým se právě Nuda v Brně nelíbila, nebo jí nepochopili, si tento snímek zamiluje a pak si najdou cestičku možná i k ní.. Mne se upřímně hodně líbil a dávám mu pět hvězdiček. (04.10.2006)

Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." (06.07.2006)

Paralely s Doblba nejsou zmiňovány nemístně. Ano, i nový Morávek je překombinovaný, i jemu by slušel užší obsahový záběr. JENŽE, Hrubeš a Mareš jsou v mnoha chvílích skutečně vtipní, prakticky pořád bezchybně zahraní a jejich myšlenky ve mně dokázaly nemálo rezonovat. Škoda, že ty skutečně silné, odvážné a autorsky upřímné momenty rozvrátila nadsazená stopáž, v níž je hlavně půlhodinka před rozuzlením k smrti utahaná a nudná víc než všechna nuda, co jsem za dvaadvacet let v Brně zažil. Morávek s Budařem to mají v hlavě srovnané a vyplatí se jim naslouchat, přestože kolikrát ve svém blekotání ujíždějí k absolutním nesmyslům. Prostě zajímavá, i když v mnoha směrech nezvládnutá vylomenina. (26.10.2005)