Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Juraj GalvánekHrají:
Pavel Liška, Jan Tříska, Aňa Geislerová, Martin Huba, Jaroslav Dušek, Pavel Nový, Stanislav Dančiak, Jiří Krytinář, Helena Anýžová, Kateřina Růžičková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Festivalovými vavříny ověnčená alegorie současného světa na motivy povídek E. A. Poea ve fantaskním obraze režiséra Jana Švankmajera. Podle vlastního scénáře natočil výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer film Šílení, který označuje za „filozofický horor“ a je opět kombinací hraného filmu s animovanými pasážemi. Tématem jsou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace. Scénář volně vychází z motivů dvou povídek E. A. Poea: „Zaživa pohřben“ a „Šílený psychiatr“. Tyto motivy jsou skloubeny v samostatný děj, který s uvedenými povídkami nesouvisí. Jednou z hlavních postav je Markýz. Tato postava je inspirovaná markýzem de Sade. „Ve scénáři jsem použil některé autentické texty de Sada. Je to film hraný, animace je použita jen skromně ve snech. I když se děj filmu zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je plný anachronismů a reálií dneška, protože tento film je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou,“ říká Jan Švankmajer. (Česká televize)
(více)Recenze (290)
Po vizuálno výtvarnej stránke tento film bodoval. na plnej čiare.Blázninec v ktorom žijeme alebo blázninec ktorý pozeráme to je určite presnejšie.Podla mňa toto je čistá rarita v Českej produkcii a takýto šialeno bláznivý film z Českej dielne nebol určite natočený.A tie chodiace steaky ma po čase začali riadne otravovať.Šialené,bizarné a tvorcovia chceli zaujať niečim novým a tak aj bolo.Videl som viacero Poeových knižných predlôh,ktoré boli sfilmovaní ale tento je naozaj najhorší a pochybujem,že uvidím aj horší.Keby tvorcovia ubrali na šialenstve a pridali viacej atmosféry,tak ten film by u mňa bol pozerateľnejší.Tak s touto trápnosťou už nechcem mať nikdy dočinenia. Šialení vystihuje tento stupidný film.Poe sa musel v hrobe obrátiť. ()
Švankmajer je vynikající výtvarník a animátor, ale práce s herci mu očividně nejde. V Šílení působí Tříska jako stárnoucí recitátor patetických textů, který má daleko k tomu, co by se od takové legendy dalo čekat. Gaislerová nedostává moc prostoru. Liška hraje stejného tupouna jako všude jinde, jen s tím rozdílem, že snad ještě většího než kdy před tím. Švankmajer se vůbec nepokouší najít pod jeho tolikrát viděnou maskou nic nového (což umí snad jen Sláma), a je to dost škoda. Se všemi postavami zachází jako se šachovými figurkami. Pohnou se kam jim řekne, dovypráví, co potřebuje, ale výraz nemění. Animace jsou v Šílení jen ve formě krátkých předělů mezi některými scénami. Pohybující se jazyky jsou velmi působivé (nejlepší je ale maso vtěsnávající se do spár mezi cihlami!), měl jsem ale dojem, že kdyby tam ty animace nebyly, na filmu by to nic nezměnilo. Jako by si Švankmajer udělal z animace jakýsi trademark, který musel za každou cenu do filmu nacpat. I přes všechny tyto výtky se mu podařilo vytvořit několik krásných (dekadentních) obrazů – mše s markýzem zaklepávajícím hřeby do ztrouchnivělého Ježíše, a panoráma na motivy Deacroixova obrazu s Geislerovou coby Svobodou na barikádě. Šílení je na Švankmajera nezvykle nehravý, zdlouhavý film, topící se v prkenných hereckých výkonech. ()
Švankmajer nemá na domácím hřišti protiváhu a i ve světovém kontextu představuje nanejvýš originálního tvůrce s jasně čitelným rukopisem, který se nezapře ani v případě Šílených. Přesně ve stylu svých pozdějších prací výrazně převažuje hraná složka a animované scény slouží pouze k dokreslení atmosféry. Pohybující se části vepřového masa, kostí a vnitřností slouží k vyjádření rozkladu současné společnosti. Švankmajerovo poselství je jasně čitelné, je to vlastně podobenství na moderní politiku a naše nedávné dějiny, tedy konflikt autoritářství a diktatury na jedné straně a demokracie a liberalismu na straně druhé. Příliš mnoho svobody, se kterou neumí lidé zacházet a která se jim může vymknout z rukou, by mohlo vést k návratu autoritářských metod. Scénář je výborný a využívá jak kostry dvou povídek Edgara Allana Poea, tak především motivů z životních osudů markýze de Sada a jeho pobytu v blázinci na sklonku života. Švankmajerův fanoušek se opět dočká spousty výtvarných hříček, dekandentních prvků a hodně osobité atmosféry. Tentokrát tvůrce svůj film navíc okořenil řadou drobných vtípků ve stylu dialogu "Máte děti?" - "Ne." - "To je dobře." Po herecké stránce jak typově, tak z hlediska odvedených výkonů výborné. Celkový dojem: 95 %. Jeden z nejlepších českých filmů desetiletí. ()
Viděl jsem drtivou většinu krátkých Švankmajerových filmů a tohle bylo moje první setkání s jeho celovečerákem. Aspoň jsem byl připravený na to co asi můžu čekat. Šílení je rozhodně jedním z najzajímavějších českých filmů posledních let. Ale sám se vůbec nedivím že mnoha lidem nesedne. Přecejen občasné problesknutí přítomnosti v podobě projíždějících aut nebo závěrečné pointy s masem jsou docela rušivé. Paradoxně asi zároveň jsou i tím nejzajímavějším co se na plátně děje. Tím nechci říct že samotný příběh Šílení je špatný. Právě naopak. Škoda jen úvodní zhruba půl hodiny. Hned po nástupu do blázince dostává film to spávné tempo a drží si jej až do konce. Pavel Liška předvedl další variaci na svou obvyklou roly. Ostatní herci byly výborní. Ale ze všeho nejlepší byla typicky švankmajerovská výtvárná stránka filmu. Na ty kotlety byla radost pohledět. ()
Čekala jsem normální horor, ale tohle? To bylo ještě šílenější, než jak bych si to dokázala představit ve svých nejšílenějších představách. Jan Švankmajer je totální šílenec a jeho nápady musím označit za šílená zvěrstva. Ale teď vážně... Je to perfektní snímek, který dokáže šokovat. Někoho živým masem, jiného rouháním. Nejsem sice věřící, ale k víře chovám přirozenou úctu. Ale tohle bylo trošku moc i na mě, takže musím od sledování tohoto filmu odradit křesťany a citlivé vegany. No a teď ta filmovější stránka věci. Herecké obsazení je naprosto dokonalé. V těch rolích bych si snad nikoho jiného lépe představit nedokázala. Liška, Geislerová i další úplně váleli. Občas to sice vypadá trošku jako parodie, ale to ničemu neškodí, naopak. Je to příjemné pokoukáníčko, přičemž Poe a de Sade jsou spojeni nenásilně a nenápadně, takže člověk ani nepozná, kde jeden příběh končí a druhý začíná. A záhada na závěr: Ještě jsem se nezmínila o Třískovi. Protože Tříska byl skvělý šílenec, který si může s hrdostí dovolit nosit přívlastek Markýz! ()
Galerie (13)
Photo © Warner Bros. ČR
Zajímavosti (10)
- Od prvotného nápadu natočiť snímku uplynulo takmer tridsať rokov ku konečnému scenáru a ďalších päť rokov, než sa Janovi Švankmajerovi podarilo pre film získať peniaze. (Raccoon.city)
- Blázinec se nacházel na zámku Velké Březno. Filmovalo se i na hradě Lipnice nad Sázavou. (M.B)
- Snímek se natáčel na hradech Lipnice, v zámcích Byšice, Březno a Peruc, v okolí Slaného, Knovíze a Jílového u Prahy a na Malostranském hřbitově. Ateliérové scény se točili v dekoracích studia Athanor v Knovízi. Točilo se od října 2004 do května 2005, celkem 130 dní, z toho 65 dní s herci. (Zdroj: Česká televize)
Reklama