Něco, co stvořil Bůh

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. (02.05.2005)

Další úžasný film z produkce HBO. Kdo by to byl řekl, že právě Mos Def v hlavní roli dokáže hrát tak přirozeně a bez problémů sekundovat v obsazení charismatickému Alanu Rickmanovi, který tu jako vždy předvádí s vervou uvěřitelnou kreaci. Joseph Sargent natočil tenhle film ve svých takřka osmdesáti letech a není tam ani trošku závan nezvládnuté režie, jak už se to starším pánům režisérům někdy stává. Výprava je moc hezká, hudba sedí a někdy je film opravdu smutný. Neříkám, že se jedná o veledílo století, ale o velice slušný a vcelku poučný snímeček, který se pro mě pohybuje někde mezi 80 - 100 %. (08.04.2008)

Nie je to tak dávno, čo som si Rickmana vymazala z TOP 10, aj napriek tomu, že tam vlastne patrí. Aj v tomto filme to zase raz dokázal. A Mos Def mu výborne sekundoval. Príbeh, réžia, herci, prostredie, výprava, hudba ... nemám čo by som vytkla, naozaj príjemný a poučný film, ktorý môžem len a len odporučiť. (05.12.2014)

Tak tento film byl opravdu silný. Ne zrovna po formální stránce, jde prostě poznat, že se jedná o televizní film. Příběh je ale strhující. Vztah dvou mužů, ze zcela jiných prostředí a jiných světů, byl všechno, jen ne jednoduchý. Úspěšný (a taky bílý) doktor a jeho (černý) pomocník jsou snad dokonalými protiklady. Úspěchy, kterých i přes velké obtíže dosáhnou, vynahradí útrapy, které je potkaly po cestě. A mimochodem Alan Rickman byl opět vynikající. (26.07.2012)

Možno sú štyri hviezdičky prejavom nadhodnotenia, ale lepšie bude ich vnímať ako výraz toho, ako ma tento film zaujal. Príbehom sú životopisné filmy viacmenej stereotypné, ani osobitosti spolupráce dvoch odlišných ľudí v rasovo rozdelenej Amerike neboli tým, čo ma zaujalo. Ale herecké výkony, drobnokresbu pováh, ambícií, možností, tvrdohlavosti i nutných ústupkov som si vychutnal. Myslím si, že môj dobrý pocit pri záverečných titulkoch dostatočne odôvodňuje hodnotenie. (02.06.2015)