Interview podle van Gogha

Úžasný snímek založen pouze a jen na konfrontaci dvou osob. Jakmile mi začaly být postavy postupem filmu představovány, uvědomovala jsem si, že vlastně vůbec nevím, co jsou zač, jakou hru spolu rozehráli, kdo z nich mluví pravdu, kdo lež, či jestli se v sobě tyto prvky navzájem mísí. Od začátku do konce jsem nebyla schopna odtrhnout oči od obrazovky. Konverzace Katji a Pierra je fenomenální a dynamická, skrývající v sobě důmyslné vyjasnění, které bude divákovi odhaleno až v samotném konci, s, jakoby špetkou ironie. Hlavní představitelé jsou ve svých charakterech přesvědčiví, zvláště Katja Schuurman (krásná to žena), jejíž postava stereotypní, průměrné a silikonové hvězdičky a herečky (doslova) padla šitá jako na míru. Jaká je vlastně ona a on? Opovrhují sebou, bojují spolu a zároveň se přitahují, protože každý z nich vidí špínu zabalenou v úhledně nachystané pravdě toho druhého. A dokáží ještě vůbec mluvit pravdu? Nebo je jejich profese naučily těm nejhorším lžím a manipulaci s druhými? Stal se pro ně život v přetvářce a neustálých lžích součástí jejich vlastní, špinavé pravdy? Čí pravda je zkaženější? Hra na kočku a na myš, z níž až do samotného závěru není jasné, kdo zaujímá jednotlivé pozice. Měla jsem pocit, že během děje neustále přeskakují mezi hlavními aktéry tak zběsile, až je v jejich hře sám divák polapen. Během této hry můžou být vítězové oba, ale na konci zůstane pouze jeden, ten nejlepší, který udělal (či n(z)ahrál?) dokonalé Interview... Filmy jako tento, odehrávající se pouze na jednom prostoru, či se dvěma postavami (John a Mary, Scény z manželského života nebo též Před úsvitem) stojí především na jednom základním a důležitém prvku, kterým jsou dialogy. Bez nich by to zkrátka nefungovalo. A v tomto případě to fungovalo naprosto excelentně. (23.07.2010)

Já bych si tedy odpustil to "působivé finále", jak je to nazváno v oficiálním textu distributora. Jen kvůli němu nedávám plné hodnocení... Celý mi to přišlo výborný, skvěle vystavěný příběh, oba herci věrohodní, napětí mezi nimi krásně gradovalo, skvěle se doplňovali, jejich vzájemně se prolínající sympatie a antipatie, opovržení a touhy... Jen to brutální a nevěrohodné vygradování mi nějak celý zážitek pokazilo... (26.10.2011)

Minimalistická, dobře zrežírovaná a uspokojivě zahraná v podstatě divadelní jednoaktovka. Vzhledem k poctivosti autora i obou protagonistů, kterým se podařilo vysoké tempo a napětí udržet víceméně po celý vyměřený čas, nelze než ocenit. Nicméně pointa je i přes svou naléhavost a tragičnost pro poněkud vyčerpaného diváka určitým vysvobozením a po hodině a půl sledování vypjatého setkání dvou nešťastných lidí nemůže působit natolik šokujícím způsobem, který jí autor pravděpodobně přikládal. Hodnocení: 75%. (23.07.2010)

Intimní a intenzivní střet dvou osob: dospělého muže a mladé ženy, kterou silikonem vylepšená postava a druhořadé herectví rychle vyneslo do vybrané společnosti celebrit. --- Katja je klasický ženský predátor. Nedokáže a nechce milovat, chce vítězit. Její disciplínou je sex, a jde jí jen o to, aby ji každý muž chtěl, a ona pak mohla suverénně rozhodnout, zdali mu dá nebo nedá. --- Zde je vyprovokována faktem, že novinář Pierre je intelektuál, kterého kozaté hvězdičky valně nezajímají, a rovněž muž, který je schopen plnohodnotných citů. Utkávají se charaktery, mezi nimiž mír není možný: osoba milující a osoba prázdná, osoba živoucí a osoba závidějící, osoba v zásadě dobrá (trvám na tom, přestože se Pierre dopustil zločinu) a osoba zlá. --- Je to velmi dobře napsané a zahrané, ale vadí mi ten Pierrův zločin. Je do jeho osobnosti vložen neorganicky a účelově, jen aby autorovi poskytl materiál pro drsný a efektní konec. Jako takový je ale matoucí. Zlá žena přece ničí muže i tehdy - a především tehdy - když jsou podle obecných měřítek slušnosti docela nevinní. (18.08.2010)

I s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. U Interview podle van Gogha to platí dvojnásob. Jedna hlavní scéna a dialog dvou zcela odlišných osob. Inteligetní reportér pro bulvární plátek a krásná braková herečka. Přesto mají něco společného. To samo o sobě nezní něják příliš zajímavě, ale finální podoba je výborná. Tyhle dva si dávají pěkně do těla už v úvodu interviewa, následně si pak se sebou hrají a zkoušejí se. Závěr má trošku vážnější podobu, ale tu zde nebudu prozrazovat. Asi nezajímavější na tomhle filmu jsou herecké výkony, které byly opravdu prvotřídní. Je to zvláštní film určený spíše pro náročnějšího diváka. Pokud jím jste, neměl by vás minout. (23.07.2010)