Villa paranoia

Chladně nepříjemné pasáže střídají ty smešné, které karikují okolní svět a především lidské postavy v něm. Milostná linie je mnohem krásnější než v uhlazených bijácích typu Láska nebeská, protože působí opravději na pozadí, které režisér nepřikrášluje. Každodenní realita se na nás někdy šklebý jako Jorgen; žijeme ve světě na jedné straně hnusném, páchnoucím, ale vždy tu bude naděje, víra a láska. Láska z té trojice je největší. Režisér sevíruje jednu něpřijemnou scénu za druhou a parodoxně ve mně snímek probudil ohromnou naději a víru v život (Jaký triumf!). Některé dánské filmy jsou naprosto vynikající. (01.03.2012)

Villa Paranoia je trochu obtížnější film na sledování, protože se v něm žánry drama a komedie střídají zvláštním způsobem (nakonec převažuje vážno se sem tam úsměvnější scénou), a zpočátku není zrovna jednoduché se na snímek a jeho atmosféru správně naladit. Ale od chvíle, kdy Anna nastoupí jako pečovatelka, se do toho divák pozvolna začne dostávat, odkrývat motivace, bolesti a touhy postav a film si ho nepozorovaně získává čím dál víc (tedy alespoň u mě tomu tak bylo). A je docela jedno, jestli je zrovna v záběru Erik Clausen nebo Sonja Richter, protože oba hrají prostě parádně, zvláštně druhou jmenovanou a její svéráznou, nevyrovnanou herečku jsem si moc užíval. A tak se člověk zasměje u úchylné reklamy na kuřata, skupinové terapie smíchu, semináře pro nezadané statkáře, procítí chvilky sbližování se starým pánem a na druhé straně jugoslávskými imigranty, až přijde konec, který si z diváka ještě na chvíli vystřelí, a je tu závěrečná klapka. Tuto příjemnou podívanou, která asi nebude úplně pro každého, hodnotím slušnými 4*. (08.03.2015)

Fantastický film, který si nekompromisně od prvních záběrů razí cestu do divákova srdce. Hlavními klady filmu jsou silný příběh, herecky vynikající Sonja Richter a zajímavé postavy. Při sledování jsem se neubránil srovnání s přeceňovaným diváckým hitem loňského roku Nedotknutelní - pokud by přišla řeč na to, který z těchto dvou filmů je k divákovi poctivější (a který je naopak vykalkulovaný midcult), osobně bych v tom měl jasno - tento severský skvost mě svými přesvědčivými kvalitami bezvýhradně dostal. VILLA PARANOIA mně osobně přivodila intenzivní nadšení a velký divácký zážitek z výjimečného filmu, který bych nejraději viděl hned znovu. Nejen všem fandům severské kinematografie ho mohu směle doporučit. (24.07.2013)

Dánské tragikomické divadlení, ve kterém herci musí naposledy nasadit masky a přidat nové repliky do zpackaného scénáře, zvaného život, aby mohli bez potlesku nechat spadnout oponu a začít zkoušet novou hru - jejím prologem je "Hymnus o lásce" a přetvářka v ní nemá místo... Severská odtažitost s přítulnými okamžiky. (25.07.2013)

Perfektní příběh dívky-herečky, která ztratila své poslední ideály o životě, aby je později nalezla během pečování o cizího seniora. Anna je jako herečka mizerná, dostává pouze nabídky na reklamu, proto přijímá místo pečovatelky seniora v jedné odlehlé vesničce na konci světa. Důchodce nechodí, nemluví a navíc vzdoruje - ovšem z původně beznadějné práce se vyklubou nové životní idee, a to nejen pro Annu, ale i pro starého Valentina. Život opět dostává svůj smysl. Jeden z nejlepších filmů, které jsem v poslední době shlédl, jednoznačně pak nejlepší z letošního festivalu severských filmů. Dobrá práce! (14.02.2013)