Denní hlídka

Předem upozorňuji všechny, aby neudělali stejnou chybu jako já a oživili si příběh podíváním se na Noční hlídku. A neodradilo je to. Zde je vše lepší! Mnohem efektnější! Ale i komplikovanější (občas se v tom ztrácím – ale to je můj boj). Každopádně se na pokračování těším a JÁ se ze svých chyb poučím! (20.03.2008)

I keď som znova miestami netušil prečo sa deje to čo sa deje, musím povedať, že pokračovanie Nočnej hliadky ma prekvapilo svojím rýchlim dejom naplneným veľkolepými samoúčelnými trikmi. Ruský tvorcovia špeciálnych efektov nesklamali, film je ešte lepšie zostrihaný, režisér sa viditeľne bavil a odviedol ďalšiu skvelú prácu. (20.05.2006)

Niekto nahradil režiséra Nočnej hliadky jeho omnoho zručnejším klonom, ktorý zvláda nielen efekty a akciu, ale aj prácu s hercami, atmosféru, emócie a humor. A Lukjanenko je definitívne lepší scenárista a spisovateľ. Knižná séria je ukecaná, často cucaná z prstu a plná ledabolo nahodených a nedostatočne previazaných motívov a dejových línií. Pre film to našťastie neplatí. Všetko súvisí so všetkým a všetko výborne funguje. Pre mňa osobne ako fantasy fanúšika so zameraním na východné mýty je táto kombinácia bieleho mrazu a čiernej mágie, krvi a vodky, temných vášní a humoru absolútne neodolateľná. (07.08.2007)

Pokud by někdo užil na neznámého filmaře označení klipař, tak bych si automaticky k tomuhle termínu přiřadil jméno a tvář Timura Bekmambetova. Ten si vydobyl uznání jako autor televizních reklam a videoklipů a postupy z téhle branže uplatňuje i ve světě hraného filmu. Jeho snímky hýří šíleným střihem, efekty, zpomalovačkami, nájezdy kamery, nejrůznějšími triky a příběh nebo práce s postavami se mu vyloženě vymyká z rukou. Nicméně jedno se mu musí nechat, nepodřizuje se žádnému diktátu trhu a točí přesně to, co točit chce a co odpovídá jeho vkusu. Proto je v tom, co dělá, docela přesvědčivý a buď se vám to líbí, nebo jděte od toho. Generace 90. let, která vyrostla na videoklipech MTV, s tím nemá tak velké problémy, já bohužel ano. Noční hlídka, díky které si Bekmambetov získal renomé, sice už byla tím jeho filmovým stylem poznamenaná, ale pořád tam bylo něco, co to vyvažovalo - ruské reálie a nedostatek prostředků, který režisér donutil natočit východní fantasy a ne ryze kosmopolitní produkt. Denní hlídka vznikala ve spolupráci s Američany, penízků bylo víc, a tak je film bombastičtější (Bekmambetov se doslova opájí možnostmi trikových technologií a je svým způsobem megaloman) a taky o poznání kosmopolitnější. Ty 2* jsou z mého pohledu ušmudlané a spíš za literární předlohu než za to, co Bekmambetov spáchal. Jeho filmové směřování je v zásadním rozporu s mým filmovým viděním a kdybych měl zhlédnout jeho nejnovější výtvor o tom, jak americký prezident bojuje s upíry, asi by se mi nepříjemně zvýšil krevní tlak... Celkový dojem: 30 %. (05.07.2012)

Dlouho jsem se vyhýbala okomentování tohoto filmu. Proč? Říkala jsem si, že je to až moc subjektivní, až moc hodobóžové, protože kam jsem přišla, tam jsem pěla na něj chválu. Jenomže ani po několika týdnech se toho nemůžu zbavit. A když o tom tak přemýšlím, tak se toho asi jen tak nezbavím… ten film byl pro mě naprosto úžasný! Pobavila jsem se, byla jsem pohlcena efekty, herci, příběhem, který nebyl tak chaotický – pro mě –, jak tu někteří píšou. Ještě více jsem si zamilovala Antona i Kosťu (škoda, že se ve třetí knížce stane to, co se stane…). (07.11.2007)