Denní hlídka

Od Noční hlídky se to liší maximálně v tom, že efektů je patrně o něco méně než v prvním díle, zato je to ale stejná zplácanina, že od začátku nebudu znát z příběhu prakticky nic, i když budu bedlivě sledovat film od první vteřiny a skočim po dvouch a půl hodinách. Možná, že kdybych nemrkal, užil bych si to více a možná bych toho i více pochopil, ale tak zplácaný, zašmodrchaný příběh se těžko dá pochopit. Knihu radši číst ani nehodlám, ale na další díl se určitě zase podívám. Režisér prostě umí, efekty do filmu dát, a dát je tam tak jak se dát mají, prostě umí. Američané si ho všimli, začínají ho využívat, dávat mu prachy, on pro ně točí další efektivní filmy. O tom to v dnešní době také je. Bavit se takovými filmy v kině. Jen kdyby to mělo po příběhové stránce alespoň hlavu a patu. Denní hlídka je možná nářez, který je dobré sledovat hlavně očima, ušima už je to vlastně docela jedno. (05.08.2008)

První film bohužel vydělal dost peněz, takže byl nadopován i rozpočet pokračování. To se tak utopilo v záplavě efektů, ve které se nějak ztratil samotný příběh. Nejlepší mi přišla ta část, kde Antona hrála Galina Ťuninová. Nejen proto, že to byla ženská, ale že byla minimálně o třídu přesvědčivější herečka (50%). (01.11.2007)

Dnevnoj dozor má na rozdíl od Noční hlídky výhodu v tom, že už od počátku divák přistupuje na tvůrci stanovená pravidla hry a nechává se strhnout ještě zamotanějším příběhem, jenž je zaobalen v ještě běsnějším vizuálním hávu. Střih, kamera, hudba, to vše režisér Bekmambetov ještě zrychlil, aby dosáhl maximálního účinku, kterým je v konečném efektu dokonale zmatený divák. Zvláště, pokud si z předchozího filmu pamatujete minimum. Naštěstí se během sledování dočkáme několika retrospektiv, které mnohé ujasňují. Taky nelogičnost některých nedořečených témat z prvního dílu se nakonec dala dohromady, ale přesto však Dnevnoj dozor zůstal na stejné kvalitativní úrovni jako jeho předchůdce. (09.04.2006)

První díl pro mě byl obrovským překvapením a možná právě proto jsem k němu byl v hodnocení tak shovívavý. Druhý díl se sice od prvního příliš neliší, ale je pryč ten moment překvapení. Zbyly jen ruské reálie, cool efekty a další Bekmambetovy vymoženosti. Mimochodem, až Bekmambetov natočí třetí, závěrečný díl, mohl by z fleku natočit katastrofický film. P.S. Režisér si ve filmu také zahrál, ale trochu jinak než je zvykem. Poměrně vydařené pomrknutí na diváky. (03.03.2006)

Dlouho jsem se vyhýbala okomentování tohoto filmu. Proč? Říkala jsem si, že je to až moc subjektivní, až moc hodobóžové, protože kam jsem přišla, tam jsem pěla na něj chválu. Jenomže ani po několika týdnech se toho nemůžu zbavit. A když o tom tak přemýšlím, tak se toho asi jen tak nezbavím… ten film byl pro mě naprosto úžasný! Pobavila jsem se, byla jsem pohlcena efekty, herci, příběhem, který nebyl tak chaotický – pro mě –, jak tu někteří píšou. Ještě více jsem si zamilovala Antona i Kosťu (škoda, že se ve třetí knížce stane to, co se stane…). (07.11.2007)