Mistr a Markétka

"Fakta jsou nejtvrdohlavější věc na světě". Tato slova slavného románu mám zakotvené v paměti ještě z dob čtení. Způsob, jak příběh ukázal seriál by byl možná pozoruhodný, ale nezaslouží si žádného komentáře o své pamětihodnosti. Možná konečně vysvětlil těm, kdo román nečetl O CO TEDA JDE. Ale tu velkou pointu Bulgakova myslím ztratil někde u druhého dílu. Jak moc bych si přála, aby ten film byl o něco lepší. Nehledě na to, že zaostávají efekty, film má spoustu talentovaných herců jako je třeba Galkin, Abdulov, Filippenko nebo Oleynikov. Skvělé výkony! Bohužel se jim scénář a režie nedovolí se ukázat naplno. Také se cení hudba, která mimochodem sice v průběhu celého seriálu je stejná, a občas někoho začíná i nudit, a nedělá svou úlohu, ale je skvělá, když se to vezme zvlášť od filmu. A přeci je to škoda, z takovými prostředky (herci, hudbou, příběhem!) mohlo vzniknout víc, o hodně víc. (13.02.2010)

Začněme klady - Anna Kovalchuk jako Markétka a Sergej Bezrukov jako Ješua jsou vynikající, hudba je dobrá, stejně jako celková atmosféra seriálu. Ani ostatní herci nejsou špatní, bohužel, představitelé klíčových postav Wolanda a Piláta mi pro své role nepřipadají nejvhodnější. Práce s barevnou a černobílou kamerou je sice svérázná, ale poněkud samoúčelná. A český dabing je také diskutabilní - překládat Potápkův pseudonym Bezprizorný jako Bezdomovec je jedním z příkladů toho, jak lze ignorovat vžitý český překlad knižní předlohy. Osobně dávám přednost polské televizní verzi tohoto románu z roku 1990, ale ani vůči "Mistrovi a Markétce" 2005 nemám vážnější námitky a zatím (po shlédnutí zhruba poloviny seriálu) své hodnocení 3,5 * klidně zaokrouhlím nahoru. (30.03.2010)

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení. (30.06.2008)

Věřím, že se vydržím dodívat až do posledního dílu. Knižní předlohu jsem začala číst třikrát a nikdy nedočetla. Děj je opravdu magický a absurdní. První díl na mě zapůsobil stejně jako začátek knihy, zejména jsem si vybavila polemiku o existenci boha a hlavu bez trupu. Tak trochu mi vadily ty typické ruské obličeje, raději čerpám ze své fantazie:-) (02.03.2010)

Vůbec si nemyslím, že by Mistr a Markétka bylo nezfilmovatelným dílem. Ovšem způsob, který k tomu režisér Bortko zvolil, je takový, že zabíjí kouzlo předlohy. Woland, který by měl být nejdémoničtější postavou, zde působí jako umaštěný štamgast a Mistr zase jako naprosto nevýznamná karikatura. Na druhou stranu můj milovaný Behemoth či Azazello ujdou. Pokud ovšem točit Markétku, tak jedině s větším rozpočtem, výpravou, lépe zvoleným hereckým ansáblem a HLAVNĚ celkovým pojetím natáčení, jehož cílem by mělo být zobrazení Bulgakovova románu v co možná nejvěrnějším (tj. fantaskně humorném a zároveň nadčasovém) podání a nikoliv v doslovném převedení písemné formy do té filmové. (26.03.2010)