Swing Kids

Nacisté považovali swing a vůbec hudbu vycházející z jazzu, za hudbu méněcenné rasy. To jsem nevěděla, takže opět další nová informace. I když swingaři jsou ústředním námětem filmu, tak zase tolik tance tam není a když už, tak to stojí za to. Vidět Christiana a Roberta tancovat swing je fakt zážitek. Je docela dost zvláštní, že se o tak vynikajícím snímku skoro vůbec neví. Ale ono tam nejde ani tak o tanec jako takový, ale hlavně o postoji swingařů k Hitlerjugend. A v tomhle příběhu se mladá parta kluků propadlých swingu dostává pod velký tlak nastupujícího nacistického režimu do situace, kterou jsem jim ani náhodou nezáviděla. Osobně se mně líbilo, jak postupně a pomalu vyplouval na povrch každého z nich jejich charakter. Já rozhodně nejsem schopná posuzovat do jaké míry byli pod vlivem naprosto šíleného vymývání mozků a nebo skutečnou zbabělostí, určitě museli procházet silně rozporuplnými emocemi, ale stejně tak jako každý v té době, museli nakonec i oni dojít k nějakému rozhodnutí, buď do koncentráku, pracovního tábora a nebo jít s davem. Já můžu jen obdivovat Roberta Seana Leonarda v roli Petera, kterého znám hlavně jako mírného a přívětivého doktora a přítele House. Tady jsem ho viděla v úplně jiné roli a klobouk dolů. A pak i všichni ostatní herci, včetně Noaha Wileho, který to hrál tak dobře, že jsem ho v tu chvíli nesnášela a v neposlední řadě Branagha, který i když chtěl být nenápadný, tak se mu to nepodařilo a hrál svého nacistu bezvadně. Škoda té závěrečné půlminuty, ale tu pětku kvůli tomu prostě nezměním. A rozhodně doporučuju ke zhlédnutí, nebudete litovat. (14.12.2012)

Tak trochu zapadlá filmová perla. Hned na začátku diváka pohltí živelný tanec v rytmu swingu a rozjařilý duch „swingové mládeže“ („Swingjugend“) v Německu 30. let. Jenže tanec a hudba je pouze ten „příjemný“ obal, svět sám pro sebe, který je konfrontován s tvrdou skutečností, ve které leží jádro filmu... Plíživým způsobem vše začíná zahalovat realita nástupu fašismu. A s ním se proměňuje vnímání a hodnoty postav. Je vůbec možné si v takové době, ve společnosti manipulované svrchu, zachovat integritu a své vlastní já? Skutečnost je taková, že i dobrý člověk s těmi nejlepšími úmysly a pevnými zásadami se nakonec nechá ohnout. A mnohdy si toho ani sám nevšimne. A není divu – celá společnost mu říká: „V pořádku! Takhle je to správné!“ A přesně to je na tom děsivé – jen málokdo má natolik pevný charakter, aby prohlédl skrz tuhle faleš, zůstal věrný svým zásadám a věděl, co je správné. Mladí herci v hlavních rolích (Robert Sean Leonard a Christian Bale) hráli neuvěřitelně. Škoda, že R. S. Leonard se později herectví v podstatě vzdal, protože talent, který ukázal jak tady, tak ve Společnosti mrtvých básníků, je nepřehlédnutelný. A Kenneth Branagh v roli „vlídného“ velitele místního Gestapa samozřejmě taky zazářil. Velmi silný filmový zážitek, navíc se záběry na Prahu, která si zde „zahrála“ německý Hamburk. ~(4,4★)~ (25.11.2022)

Je nějaký únik ze zlých časů, kdy frčí 18 a 88? Co třeba 27 a 45..? Energické v hudebních segmentech, tíživé ve chvílích, kdy se obnažují lidské charaktery. Někteří po žebříku šplhají opojení nabytou mocí, jiní se ho stiskem morálních zásad drží a ti, co ztratili sílu, se jej jednou provždy pustí. Respekt před těmi, kdo v danou chvíli našli odvahu postavit se třeba i malým odporem vzestupu zla. Možná jim pomohlo i to, že nemohli vědět, kam to všechno směřuje, zatímco my už teď můžeme snadno soudit a s odstupem pozorovatele přemýšlet, jak bychom se asi zachovali.. Rozhodování mezi třemi a čtyřmi klarinety vyřešil konec a to ani ne tak svým obsahem, jako způsobem, kterým byl podán. Apropo, když se Naďa Konvalinková takhle popasovala s mladým panem Waynem, znamená to, že je Catwoman? A ví to Olda Kaiser? (20.01.2023)

Swing Heil. Naprosto lahůdková záležitost a přitom tak mimo radar. Skvěle obsazená atmosferická válečná podívaná, které na jedné straně nabízí jeden z nejpodmanivějších tanců a hudebních stylů jako hlavní motiv a na straně druhé dodává dvě hodiny příběhu německých hochů, kteří se rozhodli vzepřít nejradikálnějšímu režimu v německé historii. To že se to natáčelo u nás jde teď stranou, i přesto, že není film umělecky či scénáristicky nějakým zásadním milníkem, či do detailu vypilovanou podívanou, jsou Swing Kids lahůdkou nejen pro zasevěcené. (11.05.2013)

Na Swing Kids jsem narazil zcela náhodou, když jsem sháněl všechny možné materiály o swingu. I když je swing pro film důležitou hybnou silou, překvapilo mě, že swingu jako takového je tam spíš míň než víc. Úžasné je obsazení hlavní role - tedy obsazení Prahy do role Hamburku. Nevybavuju si jiný film, u kterého by mě tolik těšil pohled na známá místa Prahy. Co je pro mě ale naprosto zásadní, je atmosféra. Při sledování jsem občas měl pocit, že se dostávám skrze jemný závoj minulosti, do doby, na kterou si jakoby vzpomínám právě prostřednictvím Swing Kids. Na závěr je samozřejmě potřeba pochválit herce, na které se pěkně kouká, a ani angličtina nepůsobí tolik rušivě jako u jiných filmů, kde je angličtina "němčinou" (jako třeba Valkýra). Swing Heil! (10.07.2014)