Desirée

Lepšie spracovanú postavu Napoleona Bonaparta, ako v prevedení Marlona Branda, som ešte nevidel. Uhrančivý pohľad, postoj, chôdza, gestikulácia, pán herec si dal záležať, to je skoro na Oscara. Je dobré, že vznikol takýto film, ktorý je asi jediný svojho druhu venovaný okrajovej osobe, ktorá ale vo víre udalostí zažila toho veľa. Jean Simmons bola dobrou voľbou, film je poňatý romanticky a taká skutočne aj Desirée podľa mnohých dokumentov voči Napoleonovi bola. Bernadotte bol tiež vhodne vybraný zjavom, jeho slovné prieky s Napoleonom sa nezdajú ale veľmi pravdepodobné predovšetkým z čias revolúcie, čo je na škodu scenára. A pre užívateľa MIMIC: Nehraj sa tu na historika (považuješ sa len za historika umenia, teda sa vyjadruj radšej k obrazom), označiť Bernadotteho a jeho ženu za fašistov môže len poloblázon alebo analfabet. Ďalšiemu užívateľovi Andertonovi chýbajú vo filme o Napoleonovi bojové scény, pritom asi zabudol prečítať názov filmu. Nejak sa tu pomaly prestávajú v skutočnosti komentovať filmy a pár jedincov predtým, než sem pridá ten svoj „komentár“, si ho ani neprečíta, intelektuálne sa tu vyzvracia a niektorí neváhajú sem vložiť názor, hoci sami tvrdia, že film ani nepozreli do konca. (26.12.2015)

Nikdy som nechápal Napoleonov spločenský status ako hrdinu, rovnako ani ten Alexandrov. Oni od Hitlera nemali vôbec ďaleko a som rád že som videl film, ukazujúci ho ako fanatického masového vraha. Všetko však v zromantizovanom prevedení. To nevadí, chýbali mi však vo filme o Napoleonovi bojové a masové scény. Ani to však výraznejšie nevadí, problémom je skôr ich tragická láska. Prečo dlhé roky miluje takéhoto muža inteligentná Desirée, keď má doma milujúceho manžela, ktorý to má v hlave oveľa viac zrovnané? Ani to nakoniec až tak neprekážalo, takže bola na spadnutie aj štvrtá hviezda. (18.10.2014)

Velice působivé historické romantické drama. Brando je Napoleonem každým coulem, i když jeho postava není tou hlavní. Tou je samozřejmě Desiree Jean Simmonsové. Hodně sympatický herecký výkon předvedl Michael Rennie, který si zahrál maršála Bernadotta, budoucího švédského krále Karla XIV., zakladatele současné vládnoucí švédské dynastie. (28.04.2013)

Vypadat Napoleon opravdu jako Marlon Brando zamlada, tak se napoleonské války nekonají, protože dámská část Evropy by tu pánskou přiměla něžnými slovíčky nebo hrubým násilím zůstat sedět doma a dát císařovi, co je císařovo. Takhle si to v realitě musel Korsičan vybojovat a nakonec stejně ostrouhal, ale tady nám ve velkolepé kostýmní podívané může dělat společnost donekonečna. (10.11.2007)

Kniha je mnohem lepší. Román Annemarie Selinko není harlekýnem v historických kulisách, ale obraz Napoleona a jeho doby „viděný stále trochu udivenýma očima jeho bývalé snoubenky“ (alespoň tak nějak to stálo na přebalu). Filmová verze je pochopitelně i bohužel hodně zjednodušená a totéž platí i o Désirée. Jean Simmons mi připomínala Vivien Leigh v roli Scarlett, její postava se ale projevuje jako královna všech naivek, Michael Rennie je v roli maršála Bernadotta poněkud prkenný – uvažte ale, jak tuhé se tehdy nosily límečky. :) Těm, kdo neznají předlohu, bude děj nejspíš připadat příliš překotný, a historiky trefí šlak z absence bitev, ale Napoleon Brando je špičkový a naprosto souhlasím s Faidrou – kdo ví, jak by to v Evropě vypadalo, kdyby takhle vypadal jeho předobraz. (20.10.2014)