Obsahy(1)
Hudební komedie o podnikavé komorné a o manželské nevěře, kterou odhalilo železniční neštěstí... Podnikatel Jakub Kaliba (F. Smolík) je šťastně ženatý s krásnou, o dvacet let mladší ženou Irenou (L. Baarová). Rodinný život ho však nebaví, a tak manželku při každé příležitosti podvádí. Nemá ovšem tušení, že Irenu čerstvě okouzlil pohledný tajemník ministerstva dopravy Zdeněk Hradil (P. Trojan). A tak oba manželé stráví jednu divokou noc každý podle svého, zatímco mají vymyšlené neprůstřelné alibi. Kaliba pořádá celonoční flám se svým kumpánem Felixem (L. Veverka) a s nespoutanou masérkou Annou Marií Veselou (L. Hermanová), zatímco oficiálně je na nudném abiturientském večírku. Irena najde pro změnu útočiště v Hradilově ložnici, zatímco naoko odjela vlakem se svou brněnskou tetou. Všechno by mohlo dopadnout podle plánu, kdyby se v nočním vydání novin neobjevila zpráva, že Irenin vlak měl nehodu… Frivolní česká operetní komedie z roku 1933 je zpracováním divadelní frašky Une Petite femme dans le train francouzského autora Léo Marchese. Krátce předtím uvedl režisér Karel Anton francouzskou verzi filmu, jejíž titul se shodoval s předlohou. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Komedie Karla Antona, od kterého je to pro mě úplně první jeho shlédnutý film neboť jsem o něm nikdy neslyšel, je skutečně hodně frivolní. Když pominete cokoli jiného, tak v tomto snímku se na první republiku a její i filmové zvyklosti hovoří dost otevřeně o sexu, erotický podtón je cítit v řadě scén, máme tu nevěry a pijatiky zobrazené tímto způsobem a také dost odhalené ženy. Je to nezvyklý film. O to více ale vtipnější, hlavně ve své druhé půlce až se to celé rozjede. Typická komedie vhodná i na divadelní prkna, kde by se se správnými herci rozhodně diváci nenudili. Pro mě trochu překvapivě zábavná podívaná. Tím spíš, když krom Smolíka, který jinak hrál většinou distingované pány, a Baárové jsem nikoho jiného neznal. Například o neznámém herci Pavlu Trojanovi se toho moc neví a tu se jednalo o jeho poslední filmovou roli. ()
Veselohra s čertem v těle. Moc se mi líbila. František Smolík v nezvyklé poloze mě potěšil, vhod přišel i ryze limonádový a tedy nenáročný, ovšem zábavný námět o dvojité nevěře, několikanásobné lži a másle, jež mají ve finále na hlavě snad všichni zúčastnění. Lída Baarová vracející se od nehody byla obzvlášť kouzelná a Ljuba Hermanová takový živel, že jsem prostě neodolal a tu titulní píseň jsem si zpíval ještě dlouho po závěrečném titulku.___P.S. V malé roli se dokázala blýsknout i Světla Svozilová, které to v pánském opravdu seklo. ()
Temperamentní to je, zvláště díky Ljubě Hermanové, ovšem zařazení solidního Františka Smolíka do komické postavy záletníka bylo přinejmenším podivné, rozhodně se mu v této roli nehrálo dobře. Navíc Lída Baarová byla o dvacet let mladší, nebylo divu, že podlehla Pavlu Trojanovi. Nejvýraznější role po Hermanové připadla zde spíše Ludvíku Veverkovi, ovšem ani jeho pitvoření nebylo příliš důvryhodné. A tak ze všeho zbude ve vzpomíkách jen podmanivá melodie, kterou Hermanová ráda zazpívala i v pozdějších letech (i s jejími akrobatickými kousky, jež si všichni dobře pamatujeme z krásných estrád socialismu), a roztomilý přednes novinového článku Lídy Baarové. ()
Režisér Karel Anton se až příliš brzy rozloučil s českým zvukovým filmem a barrandovskými ateliéry. Po natočení této operety přesídlil na tři léta do Francie, kde se mu podařilo úspěšně etablovat. Pro své rozloučení si zvolil lehce rozvernou divadelní hru Leo Marcheze, kterou do podoby bulvární operety upravil scénárista Emil Artur Longen. Do hlavních rolí si vybral krásky Ljubu Hermanovou a Lídu Baarovou a překvapivě a nečekaně i dva členy pražského Národního divadla Františka Smolíka a Ludvíka Veverku. Anton pak koncem roku 1936 získal lákavou nabídku od německých sousedů, kteří mu připravili nejlepší zázemí pro jeho další tvůrčí kariéru. V Německu nakonec zakotvil natrvalo a až do poloviny šedesátých let zde natočil řadu filmů. Antonův odchod z Československa, práce v zahraničí i nechuť vrátit se zpět způsobily několikaleté nespravedlivé přehlížení jeho jména a průkopnických zásluh v dobách němé a počátku zvukové éry české kinematografie. Tento nezájem však stále přetrvává. Bohužel. ()
Na první republiku dosti frivolní děj shazuje šumařské provedení. 1) Převodům francouzských salónních frašek do uprděně zatuchlých poměrů českého (československého) filmu se obvykle moc nedařilo, snad i vzhledem k odlišné národní mentalitě. Zde se však po pomalém začátku ve druhé polovině film docela rozjede, akce stíhá akci a divák se přiměřeně, byť jen mírně, baví._____ 2) Pěkně si tu zařádili 42letý František Smolík (továrník Jakub Kaliba), 19letá Lída Baarová (Kalibova žena Irena), 40letý Ludvík Veverka (Kalibův přítel Felix), Pavel Trojan nezjištěného věku (Zdeněk Hradil, tajemník ministerstva dopravy), 20letá zpívající a tancující Ljuba Hermanová (masérka a panská Anna Marie Veselá), o které mohu říci, že kdybych nevěděl, že je to ona, asi bych ji nepoznal a 52letá tehdy slavná operetní zpěvačka Mařenka Zieglerová (majitelka masérského salónu Nataša Dimitrijevna)._____ 3) Zajímavou poznámku o 33letém režisérovi Karlu Antonovi uvádí Marthos***. Doporučuji si přečíst i jeho životopis zde na ČSFD od Jaroslava Lopoura. ()
Reklama