Burnt Offerings

Rodinka si pronajme na léto luxusní dům, v jehož ceně je i podivnská stará paní, kterou s domem pojí sentimentální vzpomínky a odmítá ho opustit ("Pravděpodobně ji ani neuvidíte, většinu dne prospí.") Rozesmátá idylka se vyvine v teror tak pozvolna, že zpětně nejsem schopen uvědomit si přesný bod obratu. K filmu mě přilákala účast Bette Davis a díky ní jsem byl napůl připraven i na možnost, že Burnt offerings klame tělem a vyklube se z něj další grande dame guignol. To se nepotvrdilo. Je to tradiční haunted house horror, Davisová (atypicky obsazená do role dobrácké tety) hraje vedlejší roli a původ zla je někde jinde. Doufal jsem, že se vyhnu srovnání s tolikrát vzpomínaným Osvícením, ale asi to není možné. Nejde jen o rámcovou rovinu podobné zápletky, ale i o několik podezřele totožných detailů. Ale zatímco Osvícení jako celek je strohé, pomalu a plíživě znepokojivé psychologické drama, Burnt Offerings je přímočařejší, "žánrovější" horror a nebojím se říct, že patří k nejlepším ve své kategorii, jaké jsem dosud viděl. Váhal jsem i nad pěti hvězdičkami, ale nakonec si přece jen myslím, že některé delší konverzační scény mezi Oliverem Reedem a Karen Black by film nepostrádal a že mohl lépe prodat trošku přechválený závěr. 80% (07.02.2011)

V tom filmu se vlastně nic moc neděje, teče tam málo krve, neuvidíte jedinou ohnilou nebo deformovanou zrůdu, hrozně často se tam žvaní mimo děj a počet mrtvých rozhodně není závratný. Přesto je to skvělá věc a všem duchařomilům můžu jen doporučit. Přece jenom je to ale dost pomalé a dlouhé, za to musí jedna hvězda dolů. Jedna věc mi ale vrtá hlavou...proč tenhle horor zná tak málo lidí a Poltergeist je všude? Že by kouzlo Spielberga? Nebo prostě lepší marketing? A co na to Jan Tleskač? (24.08.2013)

Slušná hororovina na téma rodina vs. mysteriózní dům, s postupným propadáváním se hlavních postav do psychického zoufalství. Někdy děsivě přísná (topení syna v bazénu jeho otcem), někdy dráždivě tajuplná (stará paní v pokoji nahoře), ale často taky zbytečně natahovaná a nedořečená, vedoucí k nenaplněnému potenciálu i nedostatečnému uspokojení diváka (např. celý motiv řidiče z pohřbu matky hlavní postavy otce). Barák ale zvenčí mňamkózní a herci prvotřídní. Čtvrtou hvězdu si více zaslouží The Omen ze stejného roku 1976 (20th Century Fox), který tento konkurenční projekt United Artists totálně zastínil. (03.02.2022)

Rodina v autě projíždí lesem a míří k domu, který si chce na léto pronajmout. Je krásný slunný den, tak proč zní temné smyčce, proč obrazy v teplých rozzářených barvách doprovází zlověstná hudba (Bob Cobert)? Dům s neupraveným okolím a zarostlou zahradou připomíná zvenku antické muzeum, zevnitř pak zaprášenou starožitnost. Majitelé nájemníky ujistí, že kromě staré paní v podkroví se o nic starat nemusí. Dům se o sebe postará sám....v téhle chvíli rodina ještě netuší (nebo snad někdo z nich ano?), jak pravdivá to budou slova. Většina obrazů - interiéry, zpustlý hřbitov, naplněný bazén, rozkvetlý skleník - je v mlžném oparu, mnohé se blíží plátnům impressionistů. Film není příliš strašidelný, ale má tísnivou atmosféru a celým snímkem se vine rudá nit neklidu a tajemna. Spíše mysteriozní thriller, než horror. Některé scény jsou až mrazivé - souboj Elizabeth (skvělá Davisová) se smrtí či stojící hodiny, které se rázem všechny rozejdou a jejich rafičky skočí na půlnoc. Výborné herecké výkony Reeda i Blackové (jej, jak jí slušely vodou splihlé vlasy proti té příšerné trvalé) jsou velmi uvěřitelné - jejich postavy procházejí děsivými proměnami. Žádné bubáky nečekejte (což je nakonec dobře), napětí je v něčem jiném (třeba působivý černobílý sen o pohřbu). V jisté chvíli jsem si říkal, že by se hodilo více mrtvol...naštěstí to nebyl ještě závěr filmu... (11.01.2014)

Tak tenhle strašidelný dům mě zrovna dvakrát neoslnil. Nic proti hudbě, ta býla výborná a už vůbec nic nenamítám proti Oliveru Reedovi či Karen Black, ačkoliv v tomto případě by se jejich výkony hodily spíš pro divadelní prkna. Kámenem úrazu je pomalost a nulové budování atmosféry. Film se tak omezuje na halucinace v podání otce a podivné chování matky. Na konci film sice graduje do celkem solidního závěru, ale je to jako kdyby jste hodili velký šutr do rybníka, jehož klidnou hladinu do té doby narušovala jen žába, která přes něj dvakrát za hodinu přeplavala. Očekával jsem tedy podstatně víc. 30% (07.01.2015)