Zmizení

Zvláštně natočeno, na diváka okamžitě vyplivnuto, jenže s dávkou cynismu a ironie si Zmizení určitě nezíská masu diváků, jak by možná chtěl. Ono totiž Zmizení není film pro každého. Koukám sám, jak se tady hodnocení rozděluje na to nejlepší a opak hodně špatný. Já se přikláním k zlatému středu. Sice koukám na pohyblivé obrázky budovy a do toho hraje zvláštně psychadelická muzika. Jenže takové to prostě je. Psychadelické a zvláštní. Hlavní hrdina se s atmosférou rozhodně nezapře, takže to do sebe nakonec pasuje jako nějaká skládačka. Rozhodně mě ten film ale ničím velikým nezaujal. Spíše jsem se podivil nad tou atmosférou. Ale nápis na obalu, nejoriginálnější film roku, v mé paměti rychle uvrhne do záhuby veškerý mainstream, který se na mě v letní atmosféře opět začíná sypat ze všech stran. Plno lidí tu píše, že se na to podívali po druhé a přidali jednu hvězdičku navíc. Nevim co je na tom přidávat hvězdičky po dalším shlédnutí. Když mě film chytne, tak nepustí okamžitě na první shlédnutí, takže u Zmizení to je trochu paradox. Já bych se na to určo znova nepodíval. (26.06.2008)

Brick zaujme už jen svojí žánrovou výbavou. Krimi drama s prvky filmu noir je u moderních filmů, odehrávajících se v prostředí odvrácené strany studentského života, málo vídaná kombinace. Brick navíc přihazuje naprosto dokonalou kameru, která se vyžívá v neobvyklých i klasických úhlech a místy se nebojí zacházet i k drobným experimentům. Snad poprvé jsem si při první projekci vracel film zpátky k právě zhlédnutému úseku kvůli opětovnému zhlédnutí konkrétního záběru. Kromě velmi dynamického zpracování je ale Brick místy i silně atmosférickým kouskem, který si bonusově drží i celkem slušnou nepředvídatelnost, což je v dnešní době snadno prokouknutelných rádoby "krimi" jedině dobře. Chválit se dá i výkon představitele hlavní role Josepha Gordona-Levitta, kterého jsem si oblíbil na základě role ve snímku (500) Days of Summer, ale nezklamal ani tentokrát, byť v totálně odlišné poloze. Nebýt místy kolísavého tempa, hodnocení by bylo určitě ještě o něco vyšší, ale první celovečerní film Riana Johnsona se i tak zkrátka povedl a už teď se těším na jeho pražské setkání s Bratry Bloomovi. 85 % (27.01.2010)

Brick je film, který má všechny předpoklady pro to, aby vás zaujal. Disponuje neokoukanými mladými herci (nikdo starší nad 20 let se snad ve filmu ani neobjeví), kteří i solidně hrají, dále neutuchajícími jazzovými motivy, které jako by vypadly z filmů božského Davida Lynche, z kterých si rovněž bere i hustou a postupně budovanou atmosféru něčeho tajemného (zjevnou inspirací je pak rozhodně Mullholland Drive). Všechny dialogy jsou plné slangu a dost těžko se překládají, přičemž skrývají i skryté motivy. To vše dohromady vytváří dosti specifický noir feeling přeplněný dusným vzduchem, tajemnem a mysticismem, který má rozhodně potenciál zaujmout. Ale přesto se u mne nedostavilo pražádné nadšení, neboť mi přišlo prostředí vcelku nehodnověrné (některé figurky jsou až příliš pitoreskní a sklouzávají do oblasti parodie), příliš nekonvenční a závěr byl už jenom klišovitou kaší, kterou jsme se přecpali už v jiných filmech… (25.03.2007)

// Když já prostě tyhle středoškolský detektivky můžu. Stejně jako jsem si užil tuhle srandu, tak i Brick mi prostě sedlo. Hrdina samotář, co je dost chytrý na to, aby přišel ledasčemu na kloub, dost divný na to, abych se s ním mohl ztotožnit a vždycky obsazený nějakým sympaťákem, kterému prostě musí člověk fandit. Pokaždé v tom má prsty holka, vždycky se to tam pere, je to na střední takže tam je spousta ulítlích vedlejších postav a pokaždé to skončí suprovým recapem. Jo, já to prostě můžu. PS. do každé té holky se po dobu celého filmu platonicky zamiluju i přesto, že vím, že na konci se z nich vyklubou mrchy. Otázka pro dnešek zní: "proč" (16.10.2012)

Obrovskej respekt. Crossover, kterej na papíru vypadá, že snad ani nemůže fungovat, ale v pohybu dává ránu za ranou, kombinuje noirový trademarky, přepisuje je do středoškolskýho univerza a vítězí na tolika směrech, že se mi to ani věřit nechce. A Joseph Gordon-Levitt je nejlepší noir hrdina asi tak od...padesátejch let. A to jsem ho nikdy nemusel. Ani nevim, proč nedávám pět. Za málo peněz, hodně (...). (08.07.2014)