Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Režijně a herecky dokonalé (Richard Attenborough!), bohužel scénář na mne působil strašně naivně. Zvlášť když je snímek točený podle skutečných událostí, nebylo by imho vůbec na škodu, aby děj opravdu reálně působil. Kdyby byla celá první půle stejně nekompromisní jako závěr, tak neváhám s absolutoriem, ale dojem, který jsem během sledování nabyl - totiž že vězni neutíkají z německého zajateckého tábora, nýbrž z nějakého relativně pohodového pionýráku, mě poměrně rušil. Jinak ale spokojenost. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Když dali Němci všechny notorické útěkáře do jednoho lágru, podařilo se jim spojit šikovnost, zkušenosti a nezměrnou touhu všech těch můžu utéct. A tak došlo k obrovskému a velmi dobře zorganizovanému útěku. Film plný zajímavých postav a postaviček s výborným hereckým obsazením a strašně napínavou poslední hodinou, kdy při každém dalším chyceném fandíte tomu dalšímu, aby to dokázal alespoň on a je vám líto každé hloupé chyby, kvůli které se to nepodařilo. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Parádní válečný snímek založený na skutečné události. Místy zbytečně zdlouhavý a v rozporu s tehdejší realitou - líčen až příliš komediálně a Němci jsou tu vykresleni jako neschopní trotlové, navíc až příliš humánní. Ovšem závěr filmu, jakoby chtěl toto moje tvrzení vyvrátit, je skutečně velmi syrový, přičemž nemusí být vidět ani kapka krve (narozdíl od dnešních filmů). Slavnými a legendárními herci se to tu jen hemží, takže o kvalitní herecké výkony tu není nouze. Občas se divák musí i zasmát, takže celkový dojem je na 4*. Poznámka: Pokud vám byl jeden z Angličanů v táboře povědomý a nemohli jste si vzpomenout, kde hrál, a v závěrečných titulcích jste našli jméno Gordon Jackson, tak je to přesně ten herec, který později ztvárnil George Cowleyho - šéfa Ci5 v seriálu Profesionálové. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

No... takže to vlastně k ničemu nebylo... když většinu z nich pochytali a/nebo postříleli. Nevím, přišlo mi to silně přitažené za vlasy a nevěda, že je film natočený podle skutečné události, ani bych tomu nevěřil. Všechno to oblečení, všechny ty materiály (Němci si nevšimli, že jim rozebrali půlku chatek?), všechny ty dokumenty, všechno to... všechno. Notabene když si Němci nastrkali všechny experty na útěky z táborů do jednoho? Film to nebyl (vyloženě) špatný, ale jednou to stačilo... 60% ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Velký útěk je založen na stejném vzorci jako Sedm statečných. Osud nějak dostane dohromady skupinu různorodých postav a postaví je před nebezpečný úkol. Každá z postav má svůj příběh, každé je věnován díl pozornosti. Tentokrát se jedná o útěk ze zajateckého tábora a dá se říci, že recept funguje stejně dobře jako u války s bandity. Velký útěk je záživným filmem, který sice ničím nepřekvapí, ale také nenudí. Nejzajímavější postavu zde má Steve McQueen. Naopak takový Charles Bronson zde herecky pokulhává, tato emociální role mu úplně nesedla. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)
  • Společnost SCI se snímkem inspirovala při tvorbě počítačové hry "The Great Escape" (2003). (Fondak)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)

Reklama

Reklama