Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Film se dá rozdělit na 2 části. První část ze zajateckýho tábora mi připadala spíš jako komedie typu Kam se poděla sedmá rota? nebo Velký flám. Zajatci plánujou útěk, snažej se prokopat tunel na svobodu a do toho pořád nějaký vtípky a taková veselá muzika. Navíc ten zajateckej tábor teda vypadal spíš jako rekreační tábor, kam posílaj válečný hrdiny za odměnu. Němci je tam prakticky nechaj, ať si dělaj, co se jim zachce a jídla jim taky asi dávali dost, když zajatcům nebylo líto si z brambor vypálit kořalku. A když někdo něco proved, tak jim hodnej velitel tábora maximálně řekne: "Ty, ty, ty, to se nedělá. Za trest půjdeš na tejden na samotku." Já bych teda odtud ani neutíkal a v klidu bych si tam počkal na konec války :-) Když se zajatcům konečně povede dokončit ten tunel a dojde k samotnýmu útěku, rozjede se najednou úplně jinej film. Najednou jde hlavním postavám o život, Němci se přestanou chovat jako banda hodnejch strýčků a naivních idiotů, nechybí napětí, atmosféra, akce, atd... Bohužel v tuto chvíli už jsou skoro 2/3 filmu pryč. Část, která se odehrává přímo v táboře, je pro mě za 3 hvězdy. Závěrečná hodinka na útěku je sice lepší, ale dohromady to moc nefunguje. Jako kdybych se díval na 2 různý filmy... 65% ()

Reklama

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Jak napsal Falko - 3 hodiny tomuhle kousku nevadí. A byť mi některé pasáže připadaly lehce nataženější, s veselou hudbou utekly jako nic. Plánování, tábory, útěk, starší filmy s nádechem humoru, to se mi líbí. Je to něco ve stylu Stalag 17 nebo Tuctu špinavců. A obsazení taky paráda. # příběh 8 | hudba 8 | humor 2 | akce 4 | napětí 3 | pustil bych si znovu 7 ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Žádný z těchto gentlemanů nepatří mezi mé vyslovené oblíbence, a celkově tento druh mužské poetiky mi není vlastní. Film si drží veliký odstup, není osobní v žádném slova smyslu a nenabízí mi tak možnost se napojit na probíhající emoce. Repetitivní hudební motiv mi šel silně na nervy a celkově je to ten druh soundtracku, na který si příliš nepotrpím. Inu, mohla bych ještě pokračovat, ale už jsem dala myslím dostatečně najevo, že tento film není mým šálkem kávy. Největším překvapením tak bylo, když můj tatínek, který si je podle obličeje schopen splést Scarlett Johansson s Cate Blanchett, u scény na vlakovém nádraží vykřikl: "To vypadá jako Ducky!" a jak se po krátkém vyšetřování ukázalo, tak to skutečně mladý a štramácký Ducky, čili David McCallum, byl. Respektuji tento film jako klasiku a jako odkaz ke skutečným událostem, ale nic víc. ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Dechberoucí tříhodinová dobrodružná podívaná. Kdybych ten film viděl ve dvanácti, byl bych z něj opravdu nadšený... Jako starší divák s ním však mám jeden dost vážný problém - Velký útěk naprosto dezinterpretuje historická fakta. Nacistický lágr je vylíčen jako téměř idylické místo, ve kterém jsou pokusy o útěk jediným lékem na nudu, gestapo se projevuje jako "poněkud tvrdší" instituce tím, že jeho představitelé při rozhovoru mírně zvyšují hlas atd atd. Chápu, že ve Velkém útěku jde o něco jiného než o realistický obraz války, výše popsaná historická ignorance ale z filmu činí jakousi pohádku bez vazby na realitu. I když závěr toto tvrzení trochu poupravuje. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Ve filmu zazní i jedno slovo španělsky a dokonce dvě latinská. (ČSFD)
  • Film se natáčel výhradně v Evropě. Imitace tábora Stalag Luft III byla zbudována nedaleko Mnichova. Exteriéry samotného útěku pořídil štáb v Porýní a oblastí kolem Severního moře. Motocyklové sekvence Steve McQueena se točily na rakouských hranicích (Fussen) a v Alpách. Veškeré interiéry vznikly v mnichovském Bavaria Film studiu. (džanik)
  • Autor knižní předlohy, pilot RAF Paul Brickhill popisoval ve svém díle skutečné zážitky. Němci v březnu 1943 sestřelili jeho Spitfire v Tunisku a Paul poté putoval do zajateckého tábora Stalag Luft III. Tady se zapojil do příprav k hromadnému útěku. (džanik)

Reklama

Reklama