Sedm statečných

Westerny moc nevyhledávám, jejich kvality (pokud nějaké mají) však dokáži dostatečně ocenit. Tenkrát na Západě mě uhranulo hereckým koncertem všech zúčastněných a legendárním hudebním doprovodem; Tanec s vlky zase vynikajícím Kevinem Costnerem, opět vynikající hudbou a přesnou rukou debutujícího režiséra; Krajina střelců nádhernou kamerou a nejlepší westernovou přestřelkou za několik posledních let. Sedm statečných má legendární úvodní motiv, senzačního Steve McQueena, obstojné herecké obsazení, nezáživné přestřelky a minimálně uvěřitelného záporáka. Čekal jsem od takhle vyhlašovaného klenotu o trošku více než jsem dostal, i tak však jde o jeden z těch lepších westernových zážitků. Do maximálního hodnocení toho chybí ještě spousta, před třemi hvězdičkami však má Sedm statečných náskok dostatečný. (01.04.2010)

Přišlo mi, že ta nevinná inspirace ze Seven Samurai jaksi přerostla v kopírování. Neměl bych nic proti tomu, kdyby si Magnificent Seven vypůjčilo nějaké základní prvky jako je terorizování vesnice bandity, najmutí sedmi pistolníků, příprava na boj, obrana, konec, ale aby muselo přesne kopírovat i scény jako smrt jednoho pistolníka, který nebyl schopen uznat, že v teoretickém souboji s jiným kovbojem prohrál a hlavně kompletní způsob získání sedmého statečného do bandy (opilost, tvrdohlavost, pronásledování), to už se mi zdá jako přílišné zjednodušování si práce. Jinak je ale Sedm statečných prostě klasika, zábavný western s tvrdými chlapi nosícími kolty proklatě nízko :) Co se týče hodnocení, spíše bych souhlasíl se 7.8 na IMDb, než se zdejším umístěním v top 30, to je pro mě trošku nepochopitelné... 7/10 (11.12.2007)

Kdo by kdy řekl, že za spravedlností si budu muset dojít do samotného filmu. To, že je život nespravedlej, na to jsem si už zvyknul. To, že mě ale tenhle western zvedne ze židle a zároveň prakticky okamžitě zlepší náladu, to jsem vlastně vůbec netušil. A to jsem si ho dával už po druhé. Poprvé to nemělo takovou razanci. Skoro mi přijde, jak kdybych westerny opravdu začal objevovat až po dvacítce. Když jsem byl dítě, tak jsem tam plno těch chlapskejch upřímností nepoznal a nepochopil. Teď už trošku ošlehanej vnímám alespoň každou třetí (tak moc si nefandím) větu, souvětí nebo jenom pohledy a je mi jasný, že víc chlapskej film už snad ani nemůže existovat. Ty poctivý hlášky, skvělé postavy a úžasný příběh, na to prostě snad už nikdy nezapomenu. A stejně tak pokaždé, když se od tohodle často depresivního světa budu potřebovat odprostit, vím, že Sedm statečných bude vždycky se mnou. Sedm tak dobrých rolí, že vybrat jednoho jako nejlepšího by byla totiž strašná škoda. (10.10.2014)

Mexičtí farmáři jsou bez šance, najatá sedmička pistolníků už ovšem nějaké má. Klasické westernové téma přichází. Úlisného a záludného banditu Calveru s početnou skupinou vyžírek se totiž dá porazit i chytrostí, okolo plyne místy naivní, ale většinou moc příjemná atmosféra, tvůrci dávají dostatek prostoru celé sedmičce, takže každý dostane šanci zazářit (s ohledem na to, jaká esa je hrají, tak pochopitelně i zazáří). Velkým plusem je jistá režijní ruka Johna Sturgese a nestárnoucí hudba Elmera Bernsteina. Silný je i sociální a lidský přesah celého vyprávění, kdy pistolníci mají své motivace, které nejsou triviální a mnohdy potvrzují vlastní důstojnost. Remake japonského snímku Sedm samurajů navíc dosáhl většího ohlasu než předloha. Zaslouženě. (18.03.2017)

Leone a špagety western si mě získali víc než tahle ryze americká podívaná. Ne že by mě Sedm statečných vyloženě nebavilo, ale minimálně první epizodní půlhodina, kdy se sedm hrdinů dává dohromady, a dle mě ne úplně povedená finální přestřelka kradou filmu jednu hvězdu. Je to moc pohádkové, moc naivní, ale ne v tom smyslu, kterým mě Leone dostal. Bavil jsem se, nenudil a film si užil, ale to je vše. Nejvíc utkví stejně pěkná ústřední melodie. (23.12.2009)