Režie:
Michael WinnerScénář:
Lewis John CarlinoHudba:
Jerry FieldingHrají:
Charles Bronson, Jan-Michael Vincent, Keenan Wynn, Jill Ireland, Enzo Fiermonte, Frank DeKova, Lindsay Crosby, Celeste Yarnall, Robert Jaffe, Howard Morton (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Charles Bronson v roli, jež jej vynesla ke slávě: zabiják z podsvětí, který vraždu povýšil na umění. V dalších rolích se objevují Jan-Michael Vincent a Jill Ireland. V akčním snímku, za jehož scénářem stojí Lewis John Carlino, spolupracoval Charles Bronson již podruhé s režisérem Michaelem Winnerem. Jejich prvním společným projektem byl nedoceněný western Chatova země, o dva roky později pak spolu natočili akční drama Přání smrti. Bronson zde ztvárnil Arthura Bishopa, „mechanika“ neboli nájemného vraha, schopného zabijáka pověstného svým chladným přístupem k „práci“. S Bishopem se seznámí mladý a dychtivý Steve McKenna (Jan-Michael Vincent), který doufá, že jej Bishop naučí řemeslu. Ten se tomu nebrání, se Stevem absolvuje nejednu akci a mezi jeho učitelská moudra patří věty typu „vražda je jenom zabíjení bez povolení, a zabíjejí všichni – vojáci, policajti...“. Mezi akčními scénami se ve snímku objeví také Bronsonova manželka Jill Ireland, a to v roli atraktivní prostitutky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
Drsný, raně sedmdesátkový thriller s drsným, pomalu umírajícím Bronsonem, používajícím odstřelovací pušky, výbušniny, pistole, brokovnice a na závěr i buldozer. Vcelku fajn zabijácký kousek ze staré školy, který na čtyři hvězdičky povýšila zejména vtipná scéna se sebevražedkyní někdy ve čtvrtině filmu. Po westernu Lawman (1971), dvou Přáních smrti (1974, 1985), chandlerovce Hluboký spánek (1978 - tu jsem za komančů viděl v kině tuším dokonce dvakrát) a satanském, hvězdně obsazeném horroru Sentinel (1977), můj šestý Michael Winner. A všechno to stálo za to. ()
Prostinký příběh válcuje atmosféra, chemie mezi ústřední dvojkou zabijáků, několik nezapomenutelných scén (úvodní čtvrthodinová akce beze slov, Steveho dívka, honička na motorkách) a nekompromisní závěr, který patří bezesporu mezi ty nezapomenutelné. Michael Winner si na nic nehrál a přesto jeho snažení (alespoň v té době) přinášelo ovoce. Výtečně minimalistický Charles Bronson v roli šité na míru, Jan-Michael Vincent je mu rovnoceným parťákem/soupeřem. Drsný, sakra drsný sedmdesátkový nářez. 85%. ()
Typická chlapácká akce, v níž válí hlavně tradičně kamenný Charles Bronson, sice trošku zubem času ohlodána byla, což nechává děj trochu pomaleji táhnout, ale vynahrazuje to perfektní akcí (i tou ‚stealth‘) a skvelým anti-feministickým vtípkem, kdy jsou během dvou minutových výstupů ženských hrdinek vykresleny jako totální blbky; přesto by bylo nůžek potřeba, jak na Bronsonovu hlavu, tak i stopáž filmu. 3 a ½. ()
Nemůžeš stát nad pravidly, odmítnutích jedněch přijímáš druhé. První půlhodina filmu je výborná, pak se bohužel projeví Winnerova průměrnost. Na rozdíl od Mellvileho nedokáže pojmout mužské homosexuální pouto přijatelně a celá výuka pak vyzní poněkud trapně. Naštěstí stejně jako v Death Wish má v záloze eso - Bronsona, a na něm celý film stojí. ()
Tak tímhle snímkem to u mě režisér Winner konečně vyhrál. Mechanika (zabijáka) okamžitě řadím mezi nejlepší Bronsonovy věci, které jsem viděl. Mnohem, mnohem výše než nemastné neslané Přání smrti. Film je strhující podívanou, náladou mi nejvíce ze všeho připomněl legendární Dostaňte Cartera s Michaelem Cainem - slabou scénu jsem nenašel, od začátku do konce to zkrátka bylo všechno výborné. Úvodní "němá" patnáctiminutovka, motocyklová a automobilová honička, závěrečná akce s brokovnicemi... A k tomu úsporné, avšak úderné dialogy mezi Bronsonovým ani černým, ani bílým panem Bishopem a jeho mladým učedníkem. Ač se to nezdá, film se vlastně zabývá tématem přátelství a tím, k čemu může vést. Mechanik jistě není pro každého, ale já na něj nedám dopustit. ()
Galerie (93)
Photo © United Artists
Reklama