Nový svět

Film, který je spíš o přírodě než o Pocahontas. Když mu odpustím že se zase nedrží skutečnosti a John Smith zase randí s Pocahontas, je to perfektni snimek. Vic naturalisticky filmeček jsem ještě neviděl. Když se na tenhle film díváte, máte pocit, jak by k vám ta příroda promlouvala. Skvěle vykresleny vztahy lidí k lidem, i lidí k přírodě. I když se mi nelíbil trochu moc urychlený začátek, zbytek to vynahradil. A jakemu jinemu filmu mám dát dobré hodnocení, když ne tomu, kde jsou moji hrdinove z detstvi a kteri me nenudi ani dnes? + jako perlička je účast Christiana Balea, mého "dvorního" herce.. Hodně dobré 4 (spíš už hranice 4 a 5, takže 83%) (25.03.2009)

Další Malickova obrazově-hudební symfonie. Novosvětská. Skvělí herci (Colin Farrell mě rozhodně překvapil, ovšem od chvíle, kdy se na plátně objevil Christian Bale, jsem si na něj ani nevzpomněl), nádherná příroda snímaná dokonalou kamerou, dost možná nejlepší Hornerův soundtrack vůbec, režisérův čarovný cit pro detaily... Všechno funguje tak dokonale, jak jen to je možné. Další krásně poetický film, který nenudí, a po němž je mi vždycky tak příjemně na duši.__P.S. Zajímal by mě prodloužený director´s cut. (23.07.2011)

K filmům, usídlených v žánru "dobrodružný" či "historický" s dlouhou stopáží a s modrým hodnocením, jsem vždy zachovávala podvědomý lehký odstup a počáteční obavy. Nový svět byl jednou z výjimek, kdy jsem příliš neočekávala, a poté jsem byla více než potěšena. Osídlování neznámého území obývaného indiány je linie sama o sobě poněkud nevýrazná. Ovšem Colin Farrell a mě zcela neznámá Q'Orianka Kilcher, který byla dokonale krásnou indiánkou (nedokázala jsem si v této roli vzpomenout na žádnou herečku, která by zde seděla lépe) společně táhnou celý film. Svým příběhem, obdařeným krásou, něhou a láskou, utlačují možné viditelné i skryté nedostatky tohoto výpravného příběhu. Dalším okouzlujícím prvkem jsou myšlenky a slova pronášená Smithem a Pocahontas, jež splývají v působivý poetický zážitek. Jako poměrně závěrečnou postavou se objevil Christian Bale, v jehož každém úsměvu budu stále vidět ten zlomyslný a šílený úsměv Patricka Batemana. Jeho postavu jsem si příliš neoblíbila z důsledku mého skromného přání, aby Pocahontas skončila v objetí kapitána Johna Smithe, a jejich láska tak mohla být naplněna (jak patetické, ale v tomto případě zkrátka nemohu jinak). Nakonec došlo i na mé ronění slz. Příběh lásky na dvou zcela odlišných březích. "Láska. Máme ji popřít, když nás navštíví? Máme odmítnout dar, který dostáváme? Nic jiného neexistuje.", "Myslel jsem, že je to jenom sen. Tehdy spolu v těch lesích. Ale jenom to jediné byla pravda." (29.12.2009)

Scénář: Terrence Malick .. Malebná Malickova nuda. Nemám rád jeho skladbu scénáře, režijní styl ani podivný střih - děj působí chaoticky, vůči stopáži nedořečeně a uměle skrývá (nebo spíše nemá) nějaké hlubší poselství. Těžko s něčím porovnat, snad jen s jeho předešlou Thin Red Line, která byla pro mne stejně intenzivním zklamáním. Film je opět silný v hereckém obsazení, které ale nakonec nepředvádí nic světaborného a poetické kameře, díky níž si alespoň vychutnáte krásy panenské příbřežní Ameriky. Hornerova hudba platí také za klad filmu, ale v kombinaci s příšerně pomalým a vcelku fádním dějem působí spíše jako dokonalý uspávací prostředek. Do toho tiché monology hlavních postav, kochajících se neznámým prostředím a oboustranně objevujícím svůj Nový svět .. opravdu měl jsem co dělat, abych vydržel bdělý až do konce. Jako celek velmi nezáživné a bez nějaké katarze. (01.04.2006)

Tento film jsem viděla poprvé před nějakými třemi, nebo čtyřmi lety, tenkrát jsem u něho usnula. Na filmy Terrence Malicka se člověk nemůže dívat jakýkoliv den, musí na ně mít opravdu náladu a už tak nějak tušit, do čeho jde. Poslední dobou jsem na Malickově vlně a tak jsem filmu dala druhou šanci, dobře jsem udělala. Nový svět je těžko uchopitelný snímek, nemá klasickou vyprávěcí koncepci, příběh je vyprávěn pomocí obrazů a občasných vnitřních monologů postav. Slovy se zde zbytečně neplýtvá. To, co jsem zažila během prvních čtyřiceti pěti a posledních patnácti minut se jen těžko popisuje. To byla zkrátka nádherná poezie, nevnímala jsem svět okolo a jen jsem žasla nad tou krásou, která byla přede mnou. Film plný nádherných myšlenek, to už je ale tak nějak v Malickových filmech pravidlem. Škoda té prostřední části, kde se toho možná Malick snažil zobrazit příliš, ale pro mě už tady vznikla jen klasická love story, kde už jsem úplně nedokázala všechno vnímat tak do hloubky, jak by to asi pan režisér chtěl. K dokonalosti mi ale chyběl vážně kousek. Jsem strašně ráda, že existuje režisér, který kašle na všechna pravidla, točí si po svém a vůbec neřeší diváky. Ještě radši jsem ale, že patřím mezi tu skupinu, která jeho díla dokáže řádně ocenit a dokáže si je vychutnat. (22.08.2011)