Tajemství slov

Jeden z nejlepších filmových zážitků za poslední dobu - tak citlivý příběh už jsem dlouho neviděla. Celý film se prakticky odehrává na olejové plošině uprostřed oceánu, což mu ale neubírá na zajímavosti. Setkají se zde dva zranění lidé (jeden tělesně, druhý především duševně) a jejich pomalu se rodící vztah jim změní navždy život - ti dva v podání Tima Robbinse a Sarah Polley jsou nezapomenutelní, k tomu výborná hudba a vedlejší úloha Julie Christie, i když ta se na plátně objeví asi jen 3 minuty. Režisérka Isabel Coixet mě už dostala filmem Můj život beze mne a jestli to tak půjde dál, určitě se zařadí mezi mé nejoblíbenější tvůrce. Navíc má narozeniny ve stejný den jako já :-) (04.04.2006)

Zprvu jsem byla trochu nedůvěřivá k hlavní hrdince a hodně jsem se bála, že její chování bude sloužit jen k obratné manipulaci s divákovy city, nicméně děj tohoto díla je propracovaný a zapadá do sebe ve všech částech, takže nic není jen na efekt. Atmosféra tohoto příběhu je skutečně nestandardní, herecké výkony rovněž. Tandem Sarah Polleyová - Isabel Coixet je skutečně originální zjev na filmové scéně. Pakliže Můj život beze mne je o smíření se se smrtí, pak tento kus je o překonání vlastní smrti. Smrt v podobě války, vojáků, rádoby zachránců, v podobě sebevražedné nehody. Také je to o tíze slov a ticha ... takže proč psát víc ... to se musí vidět 90%. (17.11.2006)

75% - Zajímavý a hluboký film, který rozhodně stojí za shlédnutí. Úžasná atmosféra, perfektní herecké výkony, a sympatická lámaná angličtina s mnoha přízvuky :o) Mnoho symboliky, mnoho moudra, zatraceně mnoho bolesti, a přesto tolik romantiky… Hm… Jen ta věčná ruční kamera… Často jsem měl pocit, že už by si mohli autoři přestat hrát na Blair Witch, a jestli si už zapomněli nějaký ten stativ doma, tak aspoň zaměstnat někoho, komu se neklepou ruce na držení kamery. Proč jsem (ač laik) z ničeho nic tak přísný na příliš tvůrčího kameramana? Velkou část filmu tvoří intimní dialogy dvou osob, a díky nápadným pohybům člověka s ruční kamerou k nim mně, jako divákovi, přibyla i třetí -ta, co vše natáčí. A docela mi to kazilo zážitek. Umělecký záměr tedy na mě moc nezabral. Ale určitě se v tom dá "naučit plavat" ;o) (15.07.2007)

Isabel Coixet nudí. A to tak, že pod ťarchou ubíjajúceho tempa spoľahlivo vyšumí významný odkaz, tejto inak konvenčnej drámy. Osudové stretnutie dvojch "životom postihnutých" ľudí postráda jediný výraznejší prvok, ktorý by trochu zamaskoval direkt k očakávanému záveru. Zisťujem, že podobné "pomalé-ambientné" snímky (Code 46, Lost In Translation) idú jednoducho mimo mňa. (26.11.2006)

Navzdory predem daneho sledu udalosti a takrka nemoznosti se asociovat s postavami dvou lidi, kteri se zblizi na ropne plosine, kde ona ho osetruje po tezke havarii v dusledku pozaru na stanici se nejedna o propadak, ale ani o diru do sveta. Zdimani emoci se nedostavilo a obcasne zbytecne zabery prodluzuji uz tak dlouhy film. 55% (28.03.2008)