Tajemství slov

Po depresivně laděném komorním snímku Můj život beze mne přichází od stejné autorky křehká story o mladé, "neslyšící" dívce, která nechodí do společnosti (protože nemá s kým a ani za nikým) a která impulzivně přijímá nabídku ošetřovatelky na ropné plošině. Kdesi u břehů severního Irska se tak ujímá popáleného muže, který na čas přišel o zrak, navždy pak o přítele. Deprimovaná dvojice tak postupně odhazuje bariéry, žádný kýč však nečekejte. Psychologický laděný film až příliš brnká na posmutnělou strunu, až celý jakoby přestal dýchat. Naprosto uzavřená a nesdílná hrdinka si navíc říká o to, že o ní přestanete jevit zájem. Zbytečně tak jde proti divákovi, který sice jednoznačně ocení vynikající výkony Sarah Polley a (překvapivě obsazeného) Tima Robbinse, naopak ale bude litovat, že s poutem, které oba ztroskotance obklíčilo, šlo pracovat o poznání lépe!! Navíc jakoby se čas zastavoval a sama režisérka nevěděla, jak ho rozběhnout. Celé je to u mě s několika povzdechy.. (19.02.2008)

Reziserka Isabel Coixet a jej suverenne najlepsi film. Umely  osrov uprostred mora ci oceanu. Vyse 50 000 ton ocele, do ktorych permanentne narazaju morske vlny, niekedy mensie, niekedy vacsie. Par chlapov do toho a zena v podani Sarah Polley, ktora sa ma starat  o jedneho chlapa v podani Tima Robbinsa. Obaja - Robbins /The shawshank redemption/ ani  Sarah Polley /Dawn of the dead 2004/ nevedia hrat. Vysoke hodnotenie davam najma vdaka mimoriadne kvalitnym dialogom a rezii. 95 % (10.07.2021)

Tajemství slov, aneb jak hodně mluvit a nic moc nevykecat. [Symptomaticky ženské.] Přestože může představa filmu o konverzaci hluché se slepým nabávat rysů anekdoty, moc se nepobavíme - a když, jen do pláče, jak by řekl Jára Cimrman. Snímek neponechává nic náhodě - počinaje vynikajícím soundtrackem [Byrne, Waits, Antony & The Johnsons a mně dosud neznámé kontinentální subjekty], přes skvělou, osvědčenou volbu jednoty místa a času na fotogenické těžební plošině, po působivou práci s dialogy, slovy, která se derou na povrch příběhu z hloubky, jejíž podobu nám dávají jen tušit, protože stejnou měrou milosrdně zahalují [snad jsem nevykecal pointu]; přesto snímek disponuje explicitními momenty, z nichž vstávají zbytky animálního zasrstění hrůzou. Z ústředního hereckého dua podává přesvědčivější výkon Sarah Polley. Čím dál víc mi připomíná moji kamarádku Marthu a její [Sarah, ne Marty] pomalu odbourávanou izolaci je radost sledovat. (03.01.2013)

Scénář: Isabel Coixet .. Jizvy na duši, jizvy na těle. Isabel Coixet opět boduje. Její scénář nepostrádá potřebnou hloubku a poselství. Režie je skvělá, bez laciných gest, velmi komorní a přesná. Herecké výkony ústřední dvojice jsou jen těžko označitelné za standardní, poněvač jsou bezvadné. Sarah Polley skutečně září a Tim Robbins, i když převážně jen leží, je velice přesvědčivý. Pochvalu lze vyjádřit i směrem ke kameře a hudbě, které je přítomna jen sporadicky, zato silněji vyzní. 90%. (22.05.2006)

Príbeh so silnou pointou, ale kým na ňu dôjde, tak mi to pripadalo dosť nezáživné. Nevychutnával som si každú spoločnú sekundu medzi ústredným párom a hlavná hrdinka ma svojou uzavretosťou miestami štvala. Mala na to dobrý dôvod, ale ani spätne to môj pohľad nezlepší. Paradoxne by som rád videl pokračovanie, v ktorom by sme sledovali, či je vôbec možné, aby človek s takou traumou bol schopný ešte viesť normálny a šťastný život. 6/10. (09.10.2023)