Góóól!

Všetko sa tu točí okolo futbalu... futbal, futbal a zas len futbal... Mám rád tento námet a musím uznať, že o napínavé športové scénky a futbalové zápasy tu nie je núdza. No to je asi tak žiaľ všetko, čo tento film môže ponúknuť. To ostatné mimo ihriska vyznievalo banálne, bolo povrchné a čo je hlavné konzumne sentimentálne a prvoplánové (hlavne k záveru). Proste úmysel vyždímať z diváka čo najviac citečkov bol jasný. Ono by to ani nevadilo, len keby to nebolo robené tak hlúpo, bez akéhokoľvek nápadu a hrozne okato. Priemer. 60/100 (19.01.2018)

Premiere League si zaplatila pořádně velkou propagandistickou akci a kupodivu to vyšlo, i když jde jen o další příběh o sportovním snu, jakých je mezi staršími i novějšími filmy dost. Naštěstí sladkobolných a patetických okamžiků není tolik, kolik by jich klidně mohlo být, kdyby se věci ujal poněkud neschopnější režisér a herci. Skvěle sestříhané a atmosféry plné scény ze hřiště se střídají s těmi zákulisními, a divák tak dostává solidní šanci vidět všechny stránky toho boje za fotbalový sen jednoho malého kluka. Bohužel už se mu nedostane smutného ponaučení, že takový kousek se povede opravdu málokdy a příčinou nemusí být jen zranění. A i když už pronikáte k tomu vysněnému vrcholu, je kolem vás spousta zrádných pastí a lákadel, což zvládne obstarat playboy Gavin a zákeřňák Sean Pertwee. Cameo roličky skutečných čutálistů na čele s peroxidovým modelem Beckhamem jsou až na tu jeho, která musí fanouška fotbalu opravdu rozesmát, příjemným zpestřením děje, ale největší zásluhy na kvalitách filmu nese ústřední trojice Kuno Becker, Alessandro Nivola (který od paranoidního sociopata ve Woově americkém velekusu Face/Off ušel opravdu kus cesty) a Marcel Iures. Obzvlášť Iuresova postava generálního manažéra a nejvyššího kouče je mi díky LMA Manageru skutečně blízká a ty jeho brýlky jsou zatraceně cool:) Úlohu toho, kdo musí být mladému talentu tím hodným mentorem a zároveň tím, kdo ho svými nároky požene výš, a přitom ještě musí dbát o blaho celého týmu, plní skvěle. Výborná je i hudba, která se celou story vine a výborné jsou i dobře naklepané roštěnky, které se tu a tam vynořují. Jen nějak nevěřím, že to všechno byly Britky:) To už je ale jedno. Možná je to tím, že se "mému" Celtic Football Clubu tak vede a slunce jasně svítí, ale prostě jsem byl uchvácen a pohlcen a to občasné zaškobrtnutí jsem ochoten přejít mávnutím praporku pomezního rozhodčího. Výsledek je 80%. (14.04.2007)

tak jako v čínský restauraci (v americe) může obsluhovat jen číňan, tak odjakživa (všude) nejlepší fotbalisti pocházejí z chudých čtvrtí. a skoro všechny, stejně jako Santiaga, je tomu umění naučil bůh. jen zlomek jich dokáže jít za za svým snem a rvát se o svoji šanci. a když ji náhodou dostanou, kolik z nich ji využije, aby se mohlo stát kluky s obrovskými konty? a kolik z nich zůstane i potom obyčejnými kluky a né namyšlenými hvězdami? ne náhodou se hlavní část příběhu odehrává v anglii, kde je fotbal náboženstvím. konečně pořádnej film o fotbalu. režisér D.Cannon odvedl dobrou práci. když přicházejí na řadu zápasy newcastle united, srdce fotbalového fanouška plesá. hudba, kamera, autentické záběry dokáží vykouzlit tu pravou atmosféru. a myslím, že slabší a citlivější povahy uroní i kroupu. teda slzu. už se těším na dvojku! (05.06.2006)

Kdo chce film o reálném fotbale, bude zklamán, a kdo chce fotbalovou pohádku, bude spokojený. Kuno Becker prokličkuje mezi soupeři až k brance lépe než král pomády Ronaldo a král hrbů Messi a rovnou pálí do šibenice. Takhle si vsadit v Tipu, že dá gol, tak jsem v balíku. A já pořád říkám, že nemám sázet na střelce NHL. Lepší je sázet na Newcastle s Kuno Beckerem. 60% (12.01.2012)

Někde jsem četl, že je to ohraný příběh a film si stěží sáhnul na tři hvězdíčky. Ale je to natočený tak, že mladýmu Santiagovi držíte palce od začátku do konce. Když mu byl rozbit respirátor bylo mi ho líto, když ho vzali do klubu radoval jsem se s ním. Když mu umřel táta plakal jsem s ním. Když vyhrál svůj první zápas... nevím jak vyjádřit svoje pocity. Když na diskotéce nejdřív potkal Beckama a pak Zidaneho a Raúla, zíral jsem stejně jako on. A Baroš v závěrečným zápase byl už jenom třešničkou na dortu. (03.08.2006)