Góóól!

Film, který jistě potěší fotbalové fanoušky. Já fotbal nesleduji. V tom případě však musím napsat, že Gól je od počátku do konce lehce předvídatelný, chvílemi ve své snaze poskytnout divákovi dojemné momenty spíš trapný. Je tu ukázkově chudá rodina hlavního rodiny, otec, který se snaží synovi zabránit v nejisté fotbalové kariéře (scéna kdy přijde do hospody a dojatě sleduje svého syna skórovat v tv působí uvěřitelně snad jen v Zoolanderovi), zdravotní problémy ve formě inhalátoru, nepřející spoluhráči, démon bulvární tisk, skutečná láska, manažer, kterému jde jen o peníze, manažer-kámošjsou tu desítky tak strašně profláknutých věcí, že se nedají ani všechny vyjmenovat. A jelikož se má jednat o celou trilogii, dovolím si, v duchu výše zmíněných klišé, odhadnout děj následujících dílů. Dvojka bude pojednávat a skutečném vzestupu a následném pádu, přičemž na konci se hrdina vyrovná se svými traumaty a narodí se mu syn (možná uvidíme i první kojencovo kopnutí do míče a dojatě slzícího tatínka). A třetí díl? No to už milý Santiago bude za zenitem svých hráčských možností a stane se z něj trenér! Bude bojovat s nějakým vzpurným, leč nadějným mladíkem, který mu připomene sebe samého v mladších letech (v prvním dílu). Abych byl spravedlivý, tak musím podotknout, že kdo má rád britské kytarovky, soundtrack mu přijde k duhu (Oasis, Kasabian). Za zmínku stojí i přepálené filtry, pomocí nichž se filmaři rozhodli odlišit britské (modrá) od latinskoamerického (žlutá) prostředí. Trochu jako Horem pádem, ale uděláno s rutinou reklamních mágů. Někomu to sedne, někomu ne, ale profesionalita je znát (15.10.2005)

Nenáročná podívaná s jasně nalajnovanými mantinely - bylo hned jasné, že se Santiago trefí a vstřelí ten nejdůležitější gól v poslední minutě utkání. To je klasické klišé sportovních filmů stejně jako to, že hlavní hrdina se musí potýkat s nedůvěrou manažera či trenéra a klacky házenými pod nohy. Nicméně filmařům se podařilo podat to poměrně zábavnou formou, ačkoliv se nevyhnuli hluchým místům a taktéž dialogy občas trochu vázly. Ještě bych doplnil ty chyby - ve špičkových fotbalových klubech by hned každý lékař poznal, že hráč má astma - ty prohlídky jsou opravdu zevrubné, takže s nějákým "ne" v dotazníku by se doktoři nespokojili, kor po nedávných úmrtích přímo na hřišti. A když Gavin Harris kope penaltu, tak se zastaví, nechá brankáře skočit a pak teprve vystřelí - to pravidla nepovolují. (21.08.2008)

Je vela filmov čo sa tíkajú futbalu ale tento zbožnujem.Nielen preto že sa to odohráva v mojej oblúbenej premier league ale aj že človek músí niekedy prekonat aj nemozné aby sa mu mohol splnit sen alebo musí mat pri sebe tú správnu osobu,ktorá vám ktomu vysnenemu snu pomože či jeto babka,namyslená hviezda,neznáma osoba alebo niekto iný.Film sa nedrží čisto len futbalu,ale aj osobných problemov a preto je to unikatne.Len je tu moc morálky,kto pozeral tento film tak vie o čom hovorím.K tomu realny fotbalisti a prostredie futbalovych stadionou a že sa tam aspon na chvílu ukažu legendy fotbalu,to je len a len plus pre kazdeho futbaloveho fanušika. (30.01.2014)

Že je Newcastle jediným týmem severu Anglie?? :D Opravdu byl Newcastle v zimě od pohárových příček natolik vzdálen, že zbývajících zhruba 15 zápasů musel bezpodmínečně vyhrát, aby si je zahrál?? :D A proč Santiago na a po trénincích do omdlení trénuje pravou nohu, aby pak klíčový přímý kop zahrál levačkou?? :D --- Hrozně moc režisérských, potažmo scénáristických přehmatů nemůže vyvážit ani nesporná krása Anny Friel a celkem živelná kamera. Bohužel. Dost slabý, klišovitý sportovní snímek. (18.04.2010)

Vždy jsem rád honil kulatý nesmysl po hrbolatém plácku a s nadějí v očích sledoval, zda z nějakého křoví nevykukuje bystrý agent Realu Madrid. Co se kupodivu nezdařilo mně, tak to zachytila pohádka o Santiagovi a jeho cestě od papírových holenních chráníčů do černobílého dresu Newcastle United. Samozřejmou nezbytností přitom bylo třepání ploutví s Davidem Beckhamem, Zinedinem Zidanem či Raulem Gonzalesem a honění míče společně s Alanem Shearerem, Stevem Gerrardem či skórujícím Milanem Barošem. Poněkud zbytečným se mi sice jeví vysvětlování žhavému kandidátovi na profi smlouvu, že míč je rychlejší než hráč, ale základní pravidlo kolektivních sportů o tom, že jméno na hrudi je důležitější než to na zádech, by bylo vhodné některým přeplaceným primadónám neustále vtloukat do hlavy pneumatickým kladivem. (20.12.2012)