Barfuss
Barefoot
Naboso
Režie:
Til SchweigerKamera:
Christof WahlHrají:
Til Schweiger, Johanna Wokalek, Steffen Wink, Alexandra Neldel, Nadja Tiller, Mark Keller, Imogen Kogge, Axel Stein, Armin Rohde, Michael Mendl, Jürgen Vogel (více)Obsahy(1)
Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Fascinovala mě Tillova fascinace teplejma barvama. Ten film vlastně není barevnej, ale žlutej. Beru však v potaz fakt, že my tady nehodnotíme teplotu barev, ale film a ten se hodnotí dobře. Děj je založen na skvěle napsaných postavách, hlavně Leilu nelze než nemilovat, prdelku jednu bláznivou, ani ne tak za její bezelestnou upřimnost (i když to taky), jako za její nádherné vyjádřeni pocitů v koupelně blázince, tenhle dialog měl v sobě srdce jako hrom. Film nepostrádá zábavné i dramatičtější momenty a s přehledem si dokáže udržet pozornost, ale ta nejpodstatnější velična je tlukoucí srdce, který jsem z filmu slyšel. ()
Tak tohle me fakt mile prekvapilo. Pribehove to je sice omletej pribeh, kde se da docela dobre odhadnout, co pride dal, ale konec je docela originalni. Ale tady tak ani nejde o pribeh, ale o naprosto pohodovou atmosferu, obcas dobre davkovanej vtipek a to cely s paradnim Tilem, kterej to zvlada herecky i rezijne a jeste lepsi Wokalek, ktera tu nevim proc neni mezi hercema napsana a to vse podbarveny peknou hudbou a s divnym zlutym filtrem. ()
Dost dlouho jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Herecký výkon Johanny Wokalek, velice dobrá práce kameramana, solidní režie a idylická atmosféra by sváděly k vyššímu hodnocení, ale scénář to poněkud táhne dolů. Plno klišé v romantickém filmu nepřekvapí, ale tady mi přišlo, že hlavní hrdina dělal spoustu věcí prostě proto, že je měl ve scénáři, jiný důvod jsem hledal marně. A to už považuji za velký nedostatek. ()
Dojímavá historka, jejíž prvoplánovitosti se celou dobu zuby nehty bráníte, aby vás stejně pohltila plnými doušky a zanechala ve vás na pár dní něco, co přesně ilustruje, jak silným médiem dokáže film občas být. Schweiger pokulhává jako režisér, ale to, co chce říct, stejně nakonec s úspěchem řekne. A i přes ten nucený dovětek "po osmi měsících" se mu to podaří barvitě, stylově a po emocionální stránce velmi silně. 70% ()
Filmy s Tilem Schweigrem mají jednoznačné označení: perfektní. Pro mě je to Herec, který i kdyby hrál v nějakém braku, tak se na to podívám. Tohle však rozhodně žádný brak nebyl (navíc film sám režíroval). Má to cit, má to kouzlo, má to vtip. Je to Ten film, po jehož zhlédnutí má člověk takový divný pocit v břiše a ještě několik dní poté nad některými momenty ve filmu přemýšlí. Nádhera.. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (2)
- Podle tohoto filmu pojmenoval Til Schweiger svou produkční společnost Barefoot Films GmbH. Ta do produkovala například filmy Zajíček bez oušek (2007) a Kohout na víně (2011), které patřily k nejvýdělečnějším filmům v daném roce v Německu. (barazara)
Reklama