Číňan

Vysoké hodnocení mě poměrně překvapuje - mě osobně film připadal především mdlý a celkem nudný, a ze všeho nejvíce připomínal československé televizní inscenace ze sedmdesátých/osmdesátých let (což není úplně výtka, když to srovnáme s hrůzami, které produkuje současná ČT). I většina postav byla taková nijaká - žádná příliš sympatická (a k tomu pár hodně nesympatických), pro diváka je těžké vybudovat si k nim vztah (a hlavně úplně nechápe, jak si mezi sebou dokázaly vybudovat vztah samotné postavy). Ale možná je to tím, že seveřané (VAROVÁNÍ: STEREOTYP!) nemají ve zvyku být příliš emotivní a jakoby z nich šel chlad - i když na druhou stranu, takový Larse von Trier.. (12.12.2023)

Jestli něco skandinávskou kinematografii, a obzvlášť dánskou, povyšuje, tak jsou to jednoznačně lidské emoce a přirozená deprese z jejich příběhů, které Vás vtáhnou do děje tak, jako kdyby se to životní úskalí dělo Vám. V případě filmu Číňan to není jinak. Dánovi do života vstoupí jeden Číňan, který mu nabídne něco, co lidsky smýšlející postava utápějící se v samotě pravděpodobně neodmítne. Koho by ale napadlo, že to způsobí kolotoč emocí, ze kterých není cesta ven. V závěru filmu mi hlavní postavy bylo neskutečně líto a musel jsem nad ní přemýšlet i po zbytek večera. (29.03.2020)

KINO ART Ostrava, 21.1.2010: Špička romantických dramat. Hodně evropský film, takže žádný kýč nečekejte. Příjemný humor, příjemné tempo, příjemní herci. Jak se pohádat aniž byste si vůbec něco rozuměli? Jak se zamilovat bez pronesené jediné smysluplné věty? Seveřeani prostě umí, o tom se přesvědčuju stále více. (22.01.2010)

Takový malý, upřímný velkofilm. Bez zbytečných keců kolem, bez srdcervoucích scén, bez teatrálních gest... všechno plyne tak nějak přirozeně, žádné tlačení na pilu. A přece jen (a možná právě proto?) se Kinamand dostane pod kůži. // Líbí se mi tyhle "přístupné", neukecané filmy, v nichž se příběh odehrává především v obraze a obejde se bez nadbytečných (a mnohdy zbytečných) dějových vsuvek či odboček. (28.09.2011)

Číňan je jednou z mých "životních filmových výher". Dostala jsem se na něho do kina úplnou náhodou se svými rodiči, promítalo se tenkrát jen pro nás tři. Byla to asi nějaká intuice, jít ten večer do kina, protože Číňan za to rozhodně stál (a dnes mi přijde, že snad ani není k sehnání). Jsem ohromným příznivcem filmů o Asiatech, stejně tak filmů o migrantech a nejvíce - o rasově míšených manželstvích. Proto mi Číňan udělal takovou radost. ***** a zasloužené místo v TOP 10. (01.10.2006)