Válka policajtů

Od filmu jsem nic moc necekal, takovyhle druh filmu moc nemusim, pokud je teda nereziruje Scorsese, ale byl jsme mile prekvapen. I kdyz film ma uz nekolikrat videnej pribeh, presto mi prisel originalni. Hlavne svou syrovou atmosferou a realisticnosti. Navic si Marchal pohral fakt uplne ze vsim, treba vyzbroj zlocincu i poldu je paradni prehlidka ruznejch druhu zbrani. Nejvic jsem se asi tesil na zaporaka Depardieu, kterej je fakt dokonalej, ale ma dost malo prostoru. Daleko vic tu je pozornost zamerena na Daniela Auteuila, kteryho moc neznam, ale misty byl jeste lepsi nez Depardieu. Navic film neni rozdelenej na hodny a zly, takze i oba hlavni hrdinove delaj pekny spatnosti a clovek pak nevi, komu ma vlasne fandit. Film mi trosku stylem pripomnel filmy Michaela Manna, ale u Valky policajtu jsem se narozdil od Mannovo filmu dobre bavil. (23.12.2006)

„Len som chcel, aby si vedela, že keby si ma potrebovala...“ – „Je to už strašne dávno, čo som ťa potrebovala posledný raz.“ Strhujúca francúzska kriminálka, inšpirovaná (vraj... ale nečudoval by som sa) skutočnými udalosťami. Okrem realistického prístupu sa snaží prevziať (najmä v občasných akčných scénach) štýl Mannovej HORÚČAVY, našťastie ale v prvom rade zostáva sama sebou. Scenár je ku koncu prehnane vykonštruovaný a až komicky sa spoliehajúci na náhodu. Ale atmosféra funguje na jednotku, dialógy odsýpajú, konanie jednotlivých postáv má logiku a titulný pár Auteuil/Depardieu je vynikajúcim párom škaredých tučných starých monštier... proti ktorým nová krv na oddelení nemá šancu. Maximálne hodnotenie nadpriemernej ostrej slangovej snímke udeľujem kvôli civilnej línii s vynikajúcou Valeriou Golinoovou, ktorá "len" nadpriemernému samčekovskému akčnému príbehu dodáva život, city a dojatie... a zmysel. (06.05.2007)

Nádhera. Jako ze starých dobrých časů 60. a 70. let, kdy se ve filmech utkávaly silné charaktery představované Delonem, Belmondem, Venturou, Gabinem a dalšími. Pořádně drsná kriminálka bez zbytečných příkras, výbuchů, dopravců v oblecích. Olivier Marchal je zjevně s policejním prostředím dobře obeznámen, alespoň vidíme, že podobné prasárny se dějí všude. Není to sice dokonalé, ale jde o jeden z případů, kdy nějak neshledávám důvody něco vytýkat. Snad díky Marchalovi francouzská kriminálka zase ožije. (03.03.2006)

„Klein vypadá naštvaně. S nepřáteli se nemáš bavit.“ - „Copak jsme nepřátelé?“ - „BRI kontra BRB, už léta.“ - „Nejsme snad jedna rodina?“ - „To jsou kecy.“ A o tom, jak moc velké kecy to jsou, se s hlavními hrdiny přesvědčíme dost razantně…MR 73 mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl podívat se i na další počin Oliviera Marchala. A v mnoha ohledech je mu Válka policajtů podobná. Opět jde o poměrně staromilské, depresivní krimi (nemyšleno ovšem zle, spíš naopak) s tématy cti, svědomí, lži a msty. Jako neznalý francouzských reálií jsem sice příliš nepochopil, jaký je rozdíl mezi BRI a BRB, ale na tom až tolik nesejde, jde tu o souboj někdejších přátel, kteří jsou sice oba dost rozdílní, přesto jejich metody a postupy mají jedno společné, nejsou tak úplně „čisté“. Depardieu se mi v (pro mě) netypické roli dost zamlouval, ačkoliv právě jeho postava si nese největší kaňku filmu, neb reakce na návštěvu starého známého byla opravdu hodně naivní. Jinak znovu převážně spokojenost a 4* navrch, nejspíš od Marchala ještě něco dalšího zhlédnu. (12.09.2021)

Solidní návrat k tradici francouzských krimi, který zápletkou o dvou soupeřících policejních frakcích připomene svého jmenovce z devětasemdesátého. Auteil a Depardieu si neokázale a levou zadní dávají dva zkušené, povahově rozdílné poldy, kteří soupeří o to, kdo dřív dopadne gang lupičů a získá tak post šéfa policie, přičemž jeden se odkope jako pořádná svině, co s potěšením nenávidíte a přejete klaďasovi jeho pomstu. Ta ale přichází až v závěru a dost prostě a rychle, což mě poněkud zklamalo. Ale do té doby to byla paráda. (28.08.2019)