Obsahy(1)
Parodická miniatura představuje Aristotela v době, kdy byl mentorem a učitelem Alexandra Velikého. Věhlasný učenec kárá svého mladého žáka za nepozornost, avšak pohledná a rozverná dívka nenechá chladným ani přísného kmeta. Výtvarné stránky animovaného filmu se ujal malíř Adolf Born. (J.Connor)
Recenze (6)
Aristoteles, vlastně už jako ctihodný kmet, se věnuje přísné výuce a chvályhodnému vědeckému bádání, při čemž se pochopitelně nenechává rozptylovat žádnými podřadnostmi. Jak však s tím starým páprdou dokáže zamávat jedna mlaďoučká husička, by si předtím sám asi neuvědomil. Takže, taky zkušenost - taky moudrost. ()
I mistr tesař se někdy utne. Tady Brdečka upadá do laciné karikatury, která se navíc se smyslem anekdoty o osedlaném Aristotelovi zcela míjí. Co u Brdečky zvláště zaráží, je anachronická stylizace. Bornův učenec se vším všudy patří spíš do karikatury středověku či raného novověku. ()
Born mě asi nikdy neurazí, ale tohle je bohužel celkově slabé, závěr vše trochu povznáší, ale už nijak nezachrání. Navíc je pro mě zcela rušivé, že vizualizací (kulisy, kostýmy) je film zasazen do středověku, kde pochopitelně Aristoteles a jeho žák Alexandr nemají co dělat. ()
Příliš jsem tuto vcelku primitivně anekdotickou záležitost s nadrženým Aristotelem a Alexandrem nepobral, stejně jako jsem nepochopil, proč je zde starověké Řecko anachronicky znázorněno v renesančních kulisách. Samotný a jako vždy příjemný Bornův styl to bohužel nezachrání... ()
Tak tento snímek mi připadá opravdu...pitomý. Jinak to nedokážu napsat. Ale proud slov do princovy hlavy byl povedený, za to snímku hvězdička přísluší - stejně tak za zpracování co se týče animace. ()
Mně připadá stylizace do středověku/renesance na místě jako elegantní vyjádření faktu, že tenhle příběh ve středověku vznikl a s historickým Aristotelem vlastně nemá co dělat. ()