Režie:
Miranda JulyScénář:
Miranda JulyKamera:
Chuy ChávezHudba:
Michael AndrewsHrají:
Miranda July, John Hawkes, Miles Thompson, Brandon Ratcliff, Carlie Westerman, Hector Elias, Brad William Henke, Natasha Slayton, Najarra Townsend (více)Obsahy(1)
Režisérka Miranda July nabízí svět, kde se místo ironie či zlomyslnosti nalézá citlivost a jemný humor, kde se obyčejné stává mimořádným a všední lidé oslňují svými charaktery během naprosto běžných lidských okamžiků. Jemný, křehký, vtipný film je příběhem každého z nás. O mě, Tobě a všech ostatních, co znáš! (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (97)
7/10 Tak přesně takovéto filmy mi v dnešní době strašně chybějí. Pohladí člověka po duši a rád se k nim zase vrátí. Miranda July se jeví jako velice nadějný režisér s citem pro jemné vykreslení lidských charakterů. Film vhodný k relaxaci, kde na konci zjistíte, že vám dodal optimismus. ()
„Do prdele! Do prdele s tebou! Do prdele se mnou! Do prdele se starými lidmi! Do prdele s dětmi! Do prdele s mírem!“ Další příjemné setkání s neobyčejnými osudy obyčejných lidí. Promakané dialogy (procházka ulicí aplikovaná na vztah), dojemné scény (ryba na autě), humorné scény (malý kluk a jeho erotický chat, sousedova komunikace s dvojicí mladých holek či jejich zkouška, která z nich umí lépe kouřit). Podobné filmy mám hodně rád, cítím se jako by se to dělo kolem mě, jako bych to pozoroval přímo a v reálném čase. Ukazují, že není důležitý cíl života, nějaký konec cesty, kterého je třeba za každou cenu dosáhnout, ale že radost ze života, štěstí a chuť do něj, spočívá právě v té cestě, v milionech náhodných a nezapomenutelných okamžicích, tvořících jednotlivé kousky dlažby té cesty. ()
Navzdory tomu, že Miranda July klame tělem a snaží se být jiná, vyznívá její debut stejně banálně jako většina současných amerických nezávislých filmů – pozitivně pocitových (feel-good) vztahovek. Dokonce angažuje (dnes už) klišé multilineárního „vyprávění“, kdy některé z postav existují výhradně pro komický efekt. Její metoda spočívá ve vršení situačních nápadů (zapálená ruka, rybička na střeše auta, soutěž ve felaci) a „kouzel okamžiku“, které ale film dále fragmentizují. Hlavním přínosem filmu tak zůstávají průniky výtvarného a performačního umění – režisérka je výtvarnice –, bohužel mu chybí jednotící „vzkaz“, autorská vize. Film má slabiny debutu: hýří za ta léta nasbíranými nápady, ale jinak nemá co říct. ()
Divnej film o divných lidech s divným feelingem. Nechci tomu filmu křivdit, ale když jsem teď při úklidu ve "Chci vidět" na něj narazil, název mi byl nějak povědomej a po kliknutí jsem zjistil, že jsem ho viděl a hodnotil a ne zase nějak dávno. Ale absolutně jsem zapomněl o čem byl. Což o něm asi vypovídá nejlíp. Vzpomínám si, že při sledování jsem si ten weird feeling docela užíval, ale zaboha už nevím proč a jak. ()
Komedie? Hm.. ani bych neřekla. Nezasmála jsem se tedy moc u toho. Jako dětská sexuální zvídavost, první lásky, poslední lásky, neopětované lásky, sexuální úchylky. No.. to není příběh po jakém zrovna toužím. Navíc to bylo tak zvláštně zpracované a nesourodé, až jsem z toho velmi zmatená a netuším, co si o tom mám vlastně myslet. ()
Galerie (17)
Photo © FilmFour
Reklama