Já a Ty a všichni ostatní

filmy Mirandy July jsou nezávislé, extravagantní, ironické a poetické. U tohoto se setkáváme s roztodivnými postavičkami, které mají ještě podivnější zájmy a představy o životě. Jejich životy se občas protnou a tak z toho vzniká zajímavá mozaika. Výsledek je poněkud nekonzistentní, ale jde tam hlavně o vytvářené emoce, vždyť to taky natáčela režisérka. Ale hlavně že je to chvilkami absurdně zábavné, takže jsem se docela bavil, i když po filmu jsem v sobě cítil prázdno. Nic mi to vlastně nedalo a tak přes 3hvězdy nepůjdu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (01.08.2013)

Sbírka ocenění z festivalu v Cannes 2005, zvláštní cena ze Sundance, úspěch na Independent Spirit Awards a mnoho dalších. Scénáristka, režisérka a představitelka hlavní role v jednom Miranda July má doma hodně sošek, určitě aspoň neřeší, čím zatížit prkýnko na záchodě. Její filmový debut Já a Ty a všichni ostatní je o (milostných) vztazích tak, jak je všichni důvěrně známe. Další nezávislý americký film, řeknete si a zčásti budete mít pravdu. Jenže dělá to totálně bez mytologického romantizování, bez srdceryvné hudby a typických klišé. Západ slunce tu je, ale úplně jinak, než vás napadne. Pak záleží na každém zvlášť, nakolik mu tohle vybočení z hollywoodských stereotypů sedne. (30.04.2006)

Tohle byl vskutku zvláštní film. Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale jak film plynul, tak jsem pochopil, že ti "úchyláci" vlastně žádní úchyláci nejsou a že chtějí jen trochu pozornosti. Za vrchol filmu považuju scénu na lavičce (ke konci v parku) kdy jsem tak nějak pochopil, co je tímto myšleno. Nicméně tento film strašně rychle "vyprchá" (schválně jsem nehodnotil ihned po zhlédnutí, abych věděl, jestli budu ze snímku stejný pocit i ráno, kdy se probudím). A bohužel, neměl jsem ho. Možná na tom měl svůj podíl i český dabing (vysvětlí mi někdo, proč sakra ČT 2 začíná dabovat i tyto snímky?!) ale nemůžu dát plný počet. Nicméně film si zřejmě za nějakou dobu seženu v originále a uvidíme… (30.08.2010)

„Do prdele! Do prdele s tebou! Do prdele se mnou! Do prdele se starými lidmi! Do prdele s dětmi! Do prdele s mírem!“ Další příjemné setkání s neobyčejnými osudy obyčejných lidí. Promakané dialogy (procházka ulicí aplikovaná na vztah), dojemné scény (ryba na autě), humorné scény (malý kluk a jeho erotický chat, sousedova komunikace s dvojicí mladých holek či jejich zkouška, která z nich umí lépe kouřit). Podobné filmy mám hodně rád, cítím se jako by se to dělo kolem mě, jako bych to pozoroval přímo a v reálném čase. Ukazují, že není důležitý cíl života, nějaký konec cesty, kterého je třeba za každou cenu dosáhnout, ale že radost ze života, štěstí a chuť do něj, spočívá právě v té cestě, v milionech náhodných a nezapomenutelných okamžicích, tvořících jednotlivé kousky dlažby té cesty. (30.06.2009)

Christine sbírá fotky ke kterým natáčí příběhy a než se svým uměním uspěje, vozí důchodce po nákupech. Prodavač bot Richard si polil ruku benzínem a zapálil ji. „Chtěl jsem si zachránit svůj život, ale nešlo to“.Jeho šestiletý syn Robby našel na chatu ženu s kterou si „rozumí“ v perverzních sexuálních fantaziích. Na starším Petrovi si zase dvě nerozlučné kámošky ověřily svoje sexuální „dovednosti“, ale fascinují je hlavně obscénní vzkazy na okně od chlápka z ulice. Asi dvanáctiletá Sylvie se už dnes pečlivě připravuje na zařízení své domácnosti, takže z katalogů vystřihuje a lepí si do alba různé mixéry, šlehače apod. a zatím udržuje a rozmnožuje svoji „výbavu nevěsty“. A znalkyně umění Nancy, která dokáže být okouzlená i zmačkaným papírem od hamburgra. Množství podivných lidiček s ještě podivnějšími zájmy, ztraceni ve velkém světě a každý z nich hledá někoho, kdo by s ním jeho zvláštnosti sdílel....„Proč to děláš? - Jen si krátím dlouhou chvíli.“ (24.04.2006)